Informace o programu na webu přijímacího řízení – zde.
Bakalářský studijní program Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání (sdružené studium) připravuje studenty v programu jazykovědně orientované rusistiky, který je pojat především s ohledem na jejich budoucí působení ve školství. Akademické studium zaměřené na vzdělávání se proto zakládá na propojení tří základních složek: přípravy oborové, obecně a oborově učitelské a úvodní pedagogické přípravy. Koncepce strukturované učitelské přípravy vychází z modelu celoživotní přípravy učitele a školy jako učící se instituce, z tzv. kompetenčního pojetí přípravy učitele. Sdružené studium nejen poskytuje absolventům lepší možnost pozdějšího uplatnění ve školském prostředí, ale také rozšiřuje možnosti využití nabytého vzdělání mimo systém školství. Široká kombinovatelnost učitelských programů výrazně podporuje individuální rozvoj studenta. Absolventi programu Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání jsou připraveni se uplatnit v profesích předpokládajících výborné oborové a pedagogické kompetence, zejména jako lektoři v jazykových školách a neziskových organizacích; a dále v profesích vyžadujících znalosti jazyka a jeho kultivované užívání, například v médiích, nakladatelských redakcích nebo tiskových odděleních veřejných institucí a firem; pokračovat v navazujícím magisterském programu – buď učitelském (a získat tak plnou učitelskou kvalifikaci), nebo jiném, oborově příbuzném.
Jedná se o prezenční formu studia (tříletá standardní doba studia).
Každý uchazeč dostane celkem tři otázky: 1) otázku ověřující motivaci ke studiu, zájem o obor, a také osobnostní a pedagogické předpoklady, 2) otázku prokazující znalosti ruštiny (minimálně na úrovni B1 SERR pro jazyky), 3) otázku ověřující základní orientaci v ruské literatuře, kultuře a dějinách na základě seznamu přečtené literatury. Okruhy otázek budou vycházet ze seznamu četby, který uchazeč při ústní přijímací zkoušce povinně předkládá (min. 20 položek) a kde vedle vybraných položek ze seznamu doporučené studijní literatury uvede další přečtené publikace (odborné i beletrii) vztahující se k jednotlivým tematickým blokům.
Doporučená studijní literatura pro ústní zkoušku
Seznam doporučené studijní literatury je pouze orientační. Uchazeč má možnost si vybrat publikace podle svého odborného zájmu.
RUSKÝ JAZYK
BALCAR, M.: Sbírka cvičení k ruské gramatice. Praha 2009.
BRANDNER, A.: Seminární cvičení z morfologie ruštiny. Plzeň 2006.
BALCAR, M.: Ruská gramatika v kostce. Praha 2002.
CSIRIKOVÁ, M. – VYSLOUŽILOVÁ, E.: Ruština v praxi. Praha 2002.
ГЛАЗУНОВА, О. И.: Грамматика русского языка в упражнениях и комментариях. Санкт-Петербург 2005
Kolektiv autorů: Příruční mluvnice ruštiny ve dvou dílech. Praha 1978.
MISTROVÁ, V. – OGANESJANOVÁ, D. – TREGUBOVÁ, J.: Cvičebnice ruské gramatiky. Praha 2004.
RAJNOCHOVÁ, N.: Domluvíte se rusky? Praha 2009.
ŽAŽA, S.: Paradigmatika a akcentace ruského slovesa. Brno 1991.
RUSKÁ LITERATURA, DĚJINY A KULTURNÍ VÝVOJ RUSKA
HLOUŠKOVÁ, K. – KOMENDOVÁ, J. – ŘOUTIL, M. – TÉRA, M. – VYDRA, Z.: Dějiny Ruska. Praha 2017.
HOLZER, J.: Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno 2004.
HOLZER, J.: Politický systém Ruska. Hledání státu. Brno 2001.
HONZÍK, J. – PAROLEK, R.: Ruská klasická literatura (1789–1917). Praha 1977.
HORÁK, S.: Rusko a Střední Asie po rozpadu SSSR. Praha 2008.
HRALA, M.: Ruská moderní literatura 1890–2000. Praha 2007.
KARAMZIN, N. M.: Obrazy z dějin Říše ruské I-II. Praha 1984.
KASACK, W.: Slovník ruské literatury 20. století. Praha 2000.
MASARYK, T. G.: Rusko a Evropa: studie o duchovních proudech v Rusku. I.–III. díl. Praha 1996.
MOULIS, V.: Neobyčejný život Nikity Sergejeviče. N. S. Chruščov a jeho doba. Praha 2006.
NYKL, H.: Náboženství v ruské kultuře. Praha 2013.
PIPES, R.: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998.
PIPES, R.: Rusko za starého režimu. Praha 2004.
PUTNA, M. C. – ZADRAŽILOVÁ, M.: Rusko mimo Rusko. 2. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1994.
PUTNA, M. C.: Rusko mimo Rusko. 1. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1993.
Ruská středověká literatura. Od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského. Výbor textů 11.–14. století. Červený Kostelec 2013. (Případně starší vydání: Písemnictví ruského středověku: od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského: výbor textů 11.–14. stol. Praha 1989.)
ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska. Praha 2004.
ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska: přehled politického vývoje společnosti. Díl 1. Praha 1967.
ZUBOV, A. (ed.): Dějiny Ruska 20. století. 1.–2. díl. Praha 2014–2015.
