Bakalářský program Ruský jazyk a literatura

Bakalářský program Ruský jazyk a literatura (RJL)

Informace o programu na webu přijímacího řízení – zde.

Program Ruský jazyk a literatura (RJL) je v bakalářském stupni koncipován jako studium národní filologie se všemi jejími tradičními složkami: jazykliteraturahistorie a kulturně-společenský kontext. Rozčlenění studia na teoretickou a praktickou část má za cíl poskytnout studentovi základní teoreticko-metodologické dovednosti ve všech složkách studia a motivovat studenta ve směru jeho budoucí profilace na jednu z dílčích oblastí jeho zájmu (profesní, vědecká) a připravit ho na další studium v navazujícím magisterském programu, resp. pro jeho uplatnění v praxi. Uchazeč při vstupu do studia prokazuje výchozí jazykovou kompetenci v ruštině odpovídající minimálně úrovni A2 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Program se opírá o moderní pojetí jazykové průpravy v ruštině podle respektovaných standardů Evropského jazykového referenčního rámce (porozumění textuzvládnutí písemného projevubezprostřední komunikační kompetence). Navržený studijní plán poskytuje možnost komplexního osvojení teoretických i praktických poznatků o studovaném regionu a vede studenta k získání praktické komunikativní kompetence a odborné orientace v podmínkách Ruska i ruskojazyčných zemí, což je klíčovým předpokladem pro jeho odborné uplatnění v praxi.

Informace o přijímacím řízení na bakalářský program Ruský jazyk a literatura – samostatné i sdružené studium

Jedná se o prezenční formu studia (tříletá standardní doba studia).

Struktura ústní zkoušky

Každý uchazeč dostane celkem tři otázky: 1) otázku ověřující znalost ruštiny (minimálně na úrovni A2 Evropského referenčního rámce pro jazyky), 2) otázku ověřující orientaci v ruské literatuře, 3) otázku ověřující orientaci v dějinách Ruska. Okruhy všech otázek budou vycházet ze seznamu četby, který uchazeč při ústní přijímací zkoušce povinně předkládá (min. 15 položek) a kde vedle vybraných položek ze seznamu doporučené studijní literatury uvede další přečtené publikace (odborné i beletrii) vztahující se k jednotlivým tematickým blokům.

 

Doporučená studijní literatura pro ústní zkoušku

Seznam doporučené studijní literatury je pouze orientační. Uchazeč má možnost si vybrat publikace podle svého odborného zájmu.

 

  1. Ruština (minimálně na úrovni A2 Evropského referenčního rámce pro jazyky)

UČEBNICE

EIBENOVÁ, K. a kol.: Поехали. Ruština pro základní školy a víceletá gymnázia. Úvaly 2006. (Učební soubory 1–4)

JELÍNEK, S. a kol.: Радуга по-новому. Plzeň 2011. (Učební soubory 1–2)

MISTROVÁ, V. – OGANESJANOVÁ, D. – TREGUBOVÁ, J.: Cvičebnice ruské gramatiky. Praha 2004. (Cvičení úrovně A)

NEKOLOVÁ, V. – CAMUTALIOVÁ, I. – VASILJEVA-LEŠKOVÁ, A.: Ruština nejen pro samouky. Praha 2002, 2007. (20 lekcí)

RAJNOCHOVÁ, N.: Domluvíte se rusky? Praha 2009.

 

DALŠÍ LITERATURA

BALCAR, M.: Ruská gramatika v kostce. Praha 2010 (a dřívější vydání).

BALCAR, M.: Sbírka cvičení k ruské gramatice. Praha 2009 (a dřívější vydání).

BALCAR, M.: Příručka ruského pravopisu. Praha 1989 (a dřívější vydání).

ČÁRA, V. – BALCAR, M. – LADMANOVÁ, J.: Ruská mluvnice pro střední školy. Praha 1996 (a dřívější vydání).

MICHLOVÁ, S.: Čítanka ruské literatury. Praha 2009.

MICHLOVÁ, S.: Současná ruština. Praha 2003.

MATYUŠOVÁ, Z.: Čítanka ruských literárně-kulturních textů. Plzeň 2010.

ŠROUFKOVÁ, M. – VENCOVSKÁ, M. – PLESKÝ, R.: Rusko-český, česko-ruský slovník. Praha 2010 (a další vydání).

 

  1. RUSKÁ LiteraturA

LITERATURA V ČEŠTINĚ

HONZÍK, J. – PAROLEK, R.: Ruská klasická literatura (1789–1917). Praha 1977.

JEHLIČKA, M. et al.: Ruská literatura 19. století (od konce 18. století do začátku 20. století). Praha 1993.

HRALA, M.: Ruská moderní literatura 1890–2000. Praha 2007.

KASACK, W.: Slovník ruské literatury 20. století. Praha 2000.

LICHAČOV, D. S.: Člověk v literatuře staré Rusi. Praha 1974.

LICHAČOV, D. S.: Poetika staroruské literatury. Praha 1975.

MATHAUSEROVÁ, S.: Cestami staletí. Systémové vztahy v dějinách ruské literatury. Praha 1990.

MATHAUSEROVÁ, S.: Povídky ze staré Rusi. Praha 1984.

POSPÍŠIL, I. a kol.: Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha 2001.

PUTNA, M. C.: Rusko mimo Rusko. 1. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1993.

PUTNA, M. C. – ZADRAŽILOVÁ, M.: Rusko mimo Rusko. 2. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1994.

Ruská středověká literatura. Od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského. Výbor textů 11.–14. století. Červený Kostelec 2013. (Případně starší vydání: Písemnictví ruského středověku: od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského: výbor textů 11.–14. stol. Praha 1989.)

Slovník ruskej literatúry 11.–20. storočia. Bratislava 2007.

 

LITERATURA V RUŠTINĚ

История русской литературы. ХХ век. Серебрянный век. Москва 1995.

ЛЕЙДЕРМАН, Н. – ЛИПОВЕЦКИЙ, М.: Современная русская литература: в 2 т. Москва 2003.

КУСКОВ, В. В.: История древнерусской литературы. Москва 2002.

Русская литература рубежа веков. 2 т. Москва 2000.

Русские писатели. Биобиблиографический словарь. 2 т. Москва 1990.

 

III. Dějiny Ruska

LITERATURA V ČEŠTINĚ

BERĎAJEV, N.: Ruská idea. Základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. Praha 2003.

DOUBEK, V.: Česká politika a Rusko (1848–1914). Praha 2004.

FOZIKOŠ, A. – REITEROVÁ, T.: Reálie rusky mluvících zemí. Plzeň 1998.

Hloušková, K. – Komendová, J. – Řoutil, M. – Téra, M. – Vydra, Z.: Dějiny Ruska. Praha 2017.

CHAMBERLAINOVÁ, L.: Parník filozofů. Praha 2008.

KARAMZIN, N. M.: Obrazy z dějin Říše ruské I–II. Praha 1984.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty. Červený Kostelec 2009.

MEŇ, P. A.: Ruská náboženská filozofia (prednášky). Bratislava 2005.

PAYNE, R. – ROMANOFF, N.: Ivan Hrozný. Praha – Plzeň 2008.

PIPES, R.: Rusko za starého režimu. Praha 2004.

SAVICKÝ, I.: Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách. 1914–1938. Praha 1999.

Serczyk, W.: Ivan IV. Hrozný. Car vší Rusi a stvořitel samoděržaví. Praha 2004.

SKOKAN, L.: Reálie Ruska. Ústí nad Labem 2004.

ŠPIDLÍK, T.: Ruská idea: jiný pohled na člověka. Velehrad–Roma 1996.

ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska: přehled politického vývoje společnosti. Díl 1. Praha 1967.

ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska. Praha 2008 (a další vydání).

ŠVANKMAJER, M.: Kateřina II. Lesk a bída impéria. Praha 2001.

ŠVANKMAJER, M.: Petr I. Zrození impéria. Praha 1999.

VEBER, V.: Komunistický experiment v Rusku 1917–1991 aneb Malé dějiny SSSR. Praha 2001.

VEBER, V.: Stalin. Stručný životopis. Praha 1996.

VYKOUKAL, J. – LITERA, B. – TEJCHMAN, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha 2000.

ZUBOV, A. (ed.): Dějiny Ruska 20. století. 1.–2. díl. Praha 2014–2015.

 

LITERATURA V RUŠTINĚ

Дом в изгнании. Очерки о русской эмиграции в Чехословакии 1918–1945. Praha 2008.

История России с древнейших времен до начала XXI века (под редакцией А. Н. Сахарова). Москва 2011.

Úvod > Uchazeč > Informace k přijímacímu řízení pro akademický rok 2024/2025 > Bakalářský program Ruský jazyk a literatura