Publikační činnost

Publikační projekty a jejich anotace

Ústav východoevropských studií od roku 2004 publikuje interní ediční řadu Acta Slavica et Baltica, v níž vyšlo zatím sedm titulů: Pocta Čelakovskému (2004), České vnímání Ukrajiny (2005), Óndra Łysohorský: Poručénstwo/Odkaz (2005), S. R. Gustavsson: Jihoslovanští Rusíni, jejich kultura a jazyk (2006), Donum Ucrainicum (2006), Sociální aspekty spisovných jazyků slovanských (2006) a Balto-Slavicum Pragense (2007). Poslední svazek obsahuje příspěvky ve čtrnácti slovanských a baltských jazycích, jejichž autory jsou převážně doktorandi ústavu. Členové a spolupracovníci ÚVES FF UK zaštítili sérii tří kolektivních publikací představujících kulturní reálie Ruska pod společným názvem Kultruní, duchovní a etické kořeny Ruska: Tradice a alternativy (2005), Vlivy a souvislosti (2006) a Portréty (2009).

Členové Ústavu byli také editory série recenzovaných kolektivních monografií studií vycházejících z pravidelně konané mezinárodní Konference mladých slavistů. V této sérii byly k dnešnímu dni publikovány tyto svazky: Slavistika dnes: vlivy a kontexty (2008), Slavistika v moderním světě (2008), Slovanské jazyky a literatury: hledání identity (2009), Slovanský areál a Evropa (2010), Etnicita slovanského areálu (Historické proměny a současný stav) (2011), Prolínání slovanských prostředí (2013). Slovanský svět: známý či neznámý? (2013), Slované mezi tradicí a modernitou (2014), Slované: Souznění a konflikty (2015), Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů (editoři Příhoda Marek; Kosáková Hana; Giger Markus, 2017) a Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu (editoři Příhoda Marek; Kosáková Hana; Giger Markus, 2018).

Od roku 2014 se Ústav ve spolupráci s Katedrou středoevropských studií FF UK a s Přikarpatskou národní univerzitou Vasyla Stefanyka v Ivano-Frankovsku  podílí na vydávání nového recenzovaného odborného periodika Oriens Aliter (Časopis pro kulturu a dějiny střední a východní Evropy), které si klade za cíl poskytnout platformu pro prezentaci výsledků aktuálního kulturologického a historického výzkumu o střední a východní Evropě pro odbornou veřejnost a širší čtenářskou obec. Dalším cílem periodika je konfrontace výsledků těchto zkoumání v mezinárodním měřítku.

Lingvistické bádání je zastoupeno například monografií Markuse Gigera Resultativkonstruktionen im modernen Tschechischen (unter Berücksichtigung der Sprachgeschichte und der übrigen slavischen Sprachen (Bern 2003) a publikací Jany Kitzlerové Od slova k revoluci. Poetický svět raného Majakovského prizmatem lingvistické analýzy (Praha 2014).

Moderní literární věda je představena například antologií Formalismus v polemice s marxismem (Praha 2017) vydanou pod editorskou taktovkou Hany Kosákové.

Baltistické studium rozvíjí ve svých publikacích Pavel Štoll. Jedná se jeho monografie Lotyšská kultura a Jednota bratrská. České kořeny lotyšských kulturních tradic v 17. – 20. století (Praha 2013) a její lotyšská mutace Latviešu kultūra un brāļu draudze. Latviešu kultūras tradīciju čehu konteksti XVII-XX gadsimtā (2016), dále monografie Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století (Praha 2013) a podíl na kolektivní práci věnované českým filosofům Nadežda Pazuhina, Pavels Štolls, Igors Šuvajevs (eds.) Bezvarīgo vara: Masariks, Patočka, Havels (Moc bezmocných: Masaryk, Patočka, Havel) (Riga 2018).

Nedílnou součástí publikační činnosti ústavu jsou vzhledem k jeho areálovému zaměření publikace historické. Stanislav Tumis se autorsky podílel na práci PELIKÁN, Jan – CHROBÁK, Tomáš – RYCHLÍK, Jan – TUMIS, Stanislav – VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej – ŽÍLA, Ondřej, Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje (Praha 2016) a dále editorsky a autorsky na kolektivní monografii Prekolonialismus, kolonialismus a postkolonialismus: Impéria a ti ostatní ve východní a jihovýchodní Evropě (Praha 2015). Kristīne Ante byla členem autorského týmu rozsáhlých dějin Lotyšska Istoria Letoniei vydaných v rumunštině (Bucuresti 2018).

Duchovní a myšlenkový svět Ruska a východní Evropy ve svých pracích představuje Hanuš Nykl, který je autorem monografií Náboženství v ruské kultuře (Červený Kostelec 2013) a Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma. Příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století (Praha 2015). Hanuš Nykl se dále věnuje problematice ruské meziválečné emigrace v Československu, o čemž svědčí editorství práce Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století: N. O. Losskij, I. A. Iljin, S. I. Gessen, L. N. Gumiljov (Praha 2018).

Členové ústavu se autorsky podílejí také na sestavování jazykových učebnic a pomůcek. Natálie Rajnochová vytvořila učebnici Domluvíte se Rusky (Praha 2009) a podílela se učebnici Čeština pro rusky hovořící vydanou v nakladatelství Leda (Praha 2013)

Nedílnou součástí publikací ústavu jsou také edice překladů textů ze současných literatur východní Evropy. Z nejnovějších se jedná o Hlasy dvou básníků. Výbor z básní Jurije Darahana a Oleksy Stefanovyče (Praha 2018, přel. Alena Morávková a Tereza Chlaňová). Na řadě z nich se podílejí studenti našeho ústavu.

Roku 2019 vyšla literárněvědná publikace Hany Kosákové Podoby skazu. K jedné linii moderní prozaické tvorby (Praha 2019).

OBD – Osobní bibliografická databáze pracovníků a studentů FF UK

 

Úvod > Věda a výzkum > Publikační činnost