PD Dr. phil. Markus Giger, mimořádný profesor UK
Úvod
ÚVES je od roku 2011 samostatnou základní součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Za tu dobu prošel výrazným vývojem: kromě původně akreditovaných areálově (filologicky i historicky) zaměřených Východoevropských studií ve specializacích ruština, ukrajinština, litevština a lotyština (Bc. i NMgr.) bylo od roku 2012 otevřeno filologicky zaměřené studium Rusky jazyk a literatura (nejdříve Bc., posléze i NMgr.) a od roku 2019 učitelská studia ruštiny (nejdříve Bc., posléze i NMgr.). Od roku 2023 nabízí ÚVES historicky a politologicky zaměřené cizojazyčné studium Ruská studia / Российские исследования (NMgr.). V letech 2020–2023 hostil ÚVES projekt PRIMUS „Genderová politika komunistických států vůči muslimům ve východní Evropě“ (hlavní řešitel dr. I. Šimić).
V poslední době však došlo i k několika restrukturačním krokům z důvodu nedostatečného zájmu ze strany studujících: dočasně nabízený modul „Kavkazologie“ byl utlumen, a v roce 2023 bylo ve spolupráci s vedením FF UK rozhodnuto dále neotevírat specializace litevština a lotyština v rámci Východoevropských studií. Kromě toho byla reorganizována výuka v oblasti ruské jazykovědy.
ÚVES tedy prošel v krátké době (fakticky letos) svou zřejmě nejhlubší transformací v době existence jako samostatná ZS FF UK. Z toho vyplývá jako primární úkol nového vedení v letech 2024-2026 konsolidace situace pracoviště, podpora kvalifikačního růstu jeho členů a tím ustálení akreditačního zakotvení studijních programů a také rozvoj vědecké činnosti ústavu.
Personál
Aktuálně (říjen 2023) má ÚVES 9 úvazků akademických pracovníků, 3,25 úvazků lektorů (z toho jeden úvazek celý hrazený Lotyšskou republikou), 4,5 úvazků vědeckých pracovníků (všechny hrazeny externě, 2 úvazky Nadací Borise Nemcova, 2,5 úvazků z projektu PRIMUS, který k 31. 12. 2023 končí) a 0,5 úvazků odborného organizačního a administrativního pracovníka (hrazený Nadací Borise Nemcova). Po dlouhé době kontinuity a mírné expanze se jeví nutnost zefektivnit výuku a tím ušetřit úvazky, anebo na nové úvazky získat externí zdroje, což se podařilo. Ústav takto přišel v relativně krátké době o dva habilitované docenty, ať přesunutím na jinou část FF UK anebo reorganizací. Byly zrušeny jedno místo odborného asistenta se zaměřením na ruskou jazykovědu a jedno místo docenta se zaměřením na baltistiku. Momentálně probíhá výběrové řízení na dvě místa akademických pracovníků financovaná Fondem Borise Nemcova se zaměřením na nový program Ruská studia / Российские исследования (třetí je v plánu).
V nastávajícím období bude zcela nezbytné rozšířit počet habilitovaných členů ústavu, aby bylo možné garantovat studijní programy interními zaměstnanci ústavu. Očekávám, že se podaří během funkčního období zahájit 2-4 habilitační řízení (popř. zřídit další mimořádnou profesuru). Dlouhodobě by bylo žádoucí mít na katedře profesorku nebo profesora, momentálně je však pouze jeden zaměstnanec ústavu vůbec kvalifikačně ve stavu, že by mohl zahájit jmenovací řízení (postavení „mimořádného profesora“, které mám já, v řadě aspektů, zejm. v souvislosti s habilitačním a jmenovacím řízením, odpovídá spíše pozici docenta, další kvalifikační krok neumožňuje). Bude třeba dbát na plnění plánů kariérního růstu vycházejících z aktuálního hodnocení zaměstnanců FF UK. V této souvislosti je důležitá podpora publikační strategie, zahraniční spolupráce (vč. stáží) a (dobře načasovaného) tvůrčího volna, pokud na ně je nárok.
Oblast ruské jazykovědy a učitelství ruštiny (ve spojení s praktickou výukou ruštiny) je momentálně personálně konsolidována, oblast ruské literární vědy už méně, takže bude třeba dbát na její kontinuální vývoj. Oblast historiografie a politologie je stabilní a rozšířením nabídky díky novému studiu Ruská studia / Российские исследования dostatečně zabezpečena. Co se týče ukrajinistiky, tak její výuku zabezpečují momentálně ve filologické oblasti jedna odborná asistentka a lektorka. Pokud se podaří dosáhnout žádoucích počtů studentů (30 studentů ukrajinistiky na různých rovinách), což se nijak nejeví jako nemožné (aktivity dr. T. Chlaňové vedly letos k nárůstu přijatých studentů), pokud vznikne plánovaný dvouoborový studijní plán VES/translatologie pro ukrajinisty a pokud se ujmou i plánované ukrajinistické mikrocertifikáty („microcredentials“), tak může vzniknout otázka, zda toto personální vybavení může dlouhodobě stačit, tím více, že ukrajinistika je momentálně ve velmi napjaté situaci i vzhledem k žádoucím mediálním a popularizačním aktivitám a že s dr. R. Mokrykem jeden ukrajinista (zaměstnaný nyní už pouze přes projekt PRIMUS, ale dříve se širším úvazkem) s koncem tohoto projektu ústav opustí, což v různých ohledech zátěž pro zbývající ukrajinistky ještě navýšilo. V oblasti baltistiky zbývá jeden úvazek plus dvě lektorské pozice (jedna financovaná zcela lotyšským státem, druhá doplněná litevským státem). Další vývoj bude záviset na úspěchu plánovaných mikrocertifikátů se zaměřením na tento region, ale také na popularitě litevštiny a lotyštiny jako „jazyků B“ v rámci VES. Považuji za velmi žádoucí, aby existovaly i nadále lektorské pozice obou jazyků, protože tím zůstává oblast baltistiky pro studenty principiálně otevřená, což je důležité pro celkovou koncepci VES; jednotliví studenti se zájmem o tento region jej pak mohou rozvíjet přes letní školy anebo delší studijní pobyty v Lotyšsku nebo na Litvě. Zachování lektorátů je podmíněno i dostatečně širokou výukovou činností obou lektorek, to bude třeba mít na paměti, takže zde jsou důležité jak mikrocertifikáty, tak možnost zvolit litevštinu a lotyštinu jako jazyk B. Pokud budou mikrocertifikáty úspěšné, může být žádoucí baltistický (dílčí) úvazek i po případném odchodu dr. P. Štolla do důchodu (což je ovšem za časovým horizontem této koncepce).
Obecně průměrný věk zaměstnanců ÚVES v posledních letech spíše stoupá, bude tedy třeba věnovat pozornost i přípravě budoucí generační výměně.
Důležitým předpokladem žádoucího vývoje budou dostatečné finanční prostředky, zejm. možnost udržet mzdy aktivních a angažovaných zaměstnanců výš, než jsou zaručené mzdy v jednotlivých kategoriích.
Výuka
ÚVES nabízí momentálně bohatou paletu studijních a kvalifikačních programů zaměřených na východní Evropu. I zde půjde spíše o konsolidaci než o další rozšíření. Aktuálně jsou všechny programy akreditačně na střední až delší dobu zabezpečené:
Kromě už uvedené nutnosti vylepšit kvalifikační strukturu je několik dalších bodů, kterým bude v příštích letech třeba věnovat pozornost:
Důležitým úkolem do budoucnosti jsou zmíněné aktuálně rozvíjené mikrocertifikáty, ukrajinistické, baltistické, možná do budoucna i další, např. mikrocertifikát věnovaný černomořskému regionu, který by mohl být realizován ve spolupráci ÚVES s novým Ústavem etnologie a středoevropských a balkánských studií (ÚESEBS) a možná dalšími. Tím by bylo i možné lépe ukotvit kursy kavkazských jazyků, které na ÚVES ještě probíhají (aktuálně gruzínština) a které považuji jak pro katedru, tak i pro profil FF UK celkově za důležité. Kromě toho probíhají aktuálně práce na akreditaci sdruženého studia VES ve specializaci ukrajinština / translatologie (ukrajinština) (pro ÚVES dr. T. Chlaňová). Tento záměr lze jen vítat a je třeba ho podpořit.
Už nyní hrají důležitou úlohu při zabezpečení výuky externisté, bude třeba se věnovat i jim, jejich motivaci, financování jejich činnosti, jejich úlohám nejen ve výuce, ale i jako školitelů, oponentů atd.
Důležitou otázkou bude budoucí struktura doktorských studijních programů „Slovanské filologie“ a „Slovanské literatury“ (vč. cizojazyčných mutací), které má ÚVES společně s ÚESEBS: lze počítat s celofakultní reformou a bude třeba najít takovou strukturu, která bude vhodná pro naše metodicky rozmanitá pracoviště. Doufám, že zde bude široká koncepční diskuse. Považuji za žádoucí pokračovat ve spolupráci se SLÚ AV ČR. Zaměstnanci ÚVES se aktivně zapojili i do Ph.D.-programu „Germanoslavistika“ garantovaného doc. L. Heczkovou ve spolupráci s univerzitou La Sapienza v Římě, to by mělo pokračovat. Pro doktorandy, ale i v magisterských programech jsou důležitá stipendia zaměřená na vědu (projekty SVV apod.), zde bude nadále třeba studenty podporovat, aby je co nejvíce využívali.
Mám za to, že „značka“ „pražská slavistika“ by se mohla ještě lépe propagovat, může to pro začátek být společnou platformou na stránkách FF UK. Nadále budeme pěstovat a rozšiřovat nabídku předmětů v cizích jazycích.
Věda
V oblasti vědecké produktivity leží dlouhodobě největší úkoly pracoviště. Výsledky aktuálního hodnocení členů katedry nelze v oblasti tvůrčí činnosti považovat za uspokojivé. Neznám momentálně podrobnosti (nemám přístup k celkovým hodnocením), ale domnívám se, že důvod je spíše ve zvolených publikačních fórech, než v množství publikací. Zde bude tedy třeba se obracet čím dále více k takovým fórům, která jsou v platné metodice hodnocení ceněna výš. Je to důležité i s ohledem na plánované (a vzhledem ke kariérnímu řádu a k akreditačním potřebám nezbytné) habilitace řady členů katedry. Předpokládám, že se to odráží i v momentálně připravovaných plánech kariérního rozvoje (nemám k nim přístup). Bude důležité ohl. vhodných publikačních strategií školit i doktorandy.
Vzhledem k aktuální politice hodnocení vidím nutnost vést diskusi v rámci ÚVES o tradičních publikačních fórech ústavu (sborníky Mladí slavisté, Oriens aliter).
Aktuální geopolitická situace je pro ÚVES velkým handicapem nejen v oblasti výuky, ale i vědy: zatímco ještě na jaře 2020 jsme podávali s kolegy z Moskevské státní univerzity (MGU) a Ruské akademie věd (Institut ruského jazyka) návrh na společný bilaterální mezinárodní projekt, tak na jaře 2021 odpovídající výzva už nebyla vyhlášena, zřejmě na základě politické roztržky mezi ČR a Ruskou federací, a od roku 2022 je prakticky veškerá spolupráce s univerzitami a jinými vědeckými pracovišti v Rusku a v Bělorusku nemožná (měli jsme kromě MGU důležité kontakty s Ruskou státní humanitní univerzitou, s Vyšší školou ekonomiky, s Běloruskou státní univerzitou v Minsku a s řadou dalších), spolupráce s kolegy na Ukrajině (Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka, Lvovská národní univerzita Ivana Franka, Přikarpatská národní univerzita Vasyla Stefanyka), jakkoliv žádoucí, je poznamenána dlouhodobou válkou tam. Kromě toho někteří členové katedry jsou silně zapojeni do dobrovolnické práce. Vidím jako důležitý úkol snahu o prohloubení vědecké spolupráce se slavistikami (rusistikami, ukrajinistikami) na „západě“, tedy ve státech EU (k nimž patří i státy Pobaltí, máme dlouhodobé kontakty s Lotyšskou univerzitou v Rize, s Vilniuskou univerzitou aj.), jinde v Evropě, v severní Americe, popř. jinde v zámoří. Je zde řada důležitých kontaktů, zejm. dr. S. Tumise, ale i jiných členů katedry (Oxford, Harvard Ukrainian Research Institute, Stockholm, Lund, Curych, Řím – přes program Germanoslavistika), rozvíjejí se nové (Bochum, Řezno), v tom bude třeba pokračovat a rozvíjet to. Konečným cílem by měly být hlavně společné konference, publikace a projektové žádosti.
V rámci FF UK bude důležité nadále aktivně spolupracovat v obou programech Cooperatio, ve kterých ÚVES nyní je zastoupen („Asian, Middle Eastern and East European Studies“ a „Linguistics“), zejm. i přes skupinu pro výzkum postsocialistické transformace zemí střední a východní Evropy v rámci Centra strategických regionů (pod vedením dr. S. Tumise), která je důležitá i pro integraci tematicky vhodně zaměřených doktorandek a doktorandů, dále s ÚESEBS a v širším českém kontextu s pracovišti zaměřenými na slavistiku a východní Evropu v Brně a v Olomouci (návaznost na dosavadní projekty CRP).
Další
Vzhledem k aktuální situaci ústavu vidím několik úkolů na nejbližší dobu: zabezpečit vyrovnanější zastoupení obou pohlaví v jeho vedení a zahájit jednání o budoucí vnitřní struktuře pracoviště a případnou její reformu (odpovídající úvahy se nacházejí už v minulé koncepci na léta 2021-2023). Jako první krok jsem poprosil dr. Terezu Chlaňovou, aby v případě mého jmenování jako vedoucí ZS přijala funkci zástupkyně, a ona s tím předběžně souhlasila.
Považuji za důležité nadále podporovat a zlepšovat komunikaci se studenty a hodlám pokračovat v iniciativách, které aktuálně podniká dr. S. Tumis.
ÚVES je zapojen do různých dalších činností, zejm. do letní školy ruštiny pro studenty jiných univerzit (dr. N. Rajnochová, dr. V. Stranz-Nikitina, dr. E. Rycheva), do výuky speciálně pro studenty programu Erasmus, do U3V (zejm. doc. H. Nykl, dr. M. Příhoda, dr. S. Tumis), v tom všem je třeba pokračovat. Řada členů ústavu spolupracuje s médii (zejm. dr. T. Chlaňová, dr. M. Příhoda, dr. S. Tumis), což je v aktuální geopolitické situaci mimořádně důležité a je třeba i tyto aktivity náležitě ocenit.
V Praze dne 25. října 2023
[1] Letos podaná žádost o reakreditaci je projednávána RVH UK.
PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.
Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy (dále jen ÚVES) v letech 2021–2023 s výhledem do roku 2025 navazuje v základních rysech na principy uplatňované v předchozím funkčním období 2018–2020 (viz Zpráva o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020). Vychází z faktu, že ÚVES je plně stabilizovaným pracovištěm po stránce personální, je plně integrován do dění Filozofické fakulty prostřednictvím nejrůznějších projektů (vědeckých i výukových) a úzce spolupracuje s řadou dalších ústavů a kateder na Filozofické fakultě (v projektu PROGRES s partnery, zaměřující svou pozornost na rozvoj areálových studií a tzv. malých oborů, které jsou též významnou aktivitou Institutu pro studium strategických regionů /ISSR/ a projektu CRP, s historickými pracovišti jej spojují zejména areálové aktivity týkající se dějin a kultury postsovětských zemí a prostřednictvím projektu PRIMUS též jihovýchodní Evropy /zde existují tradiční styčné body s dalšími dvěma bývalými slavistickými pracovišti, KJBS a KSES a také se Slovanským ústavem AV/, s bohemistickými pracovišti spolupráce na projektech, kde se propojujeme ve věcech jazykových /ÚČJTK/ a literárněvědných /ÚČLK – kromě jiného projekt mezinárodního doktorského programu Germanoslavistika/, s dalšími filologickými katedrami nás pak pojí spolupráce na výuce učitelských studijních programů, atd.).
Kromě toho navázal ÚVES úzké kontakty s dalším pracovišti UK, konkrétně především s Katedrou ruských a východoevropských studií FSV a prostřednictvím projektu 4EU+ Alliance také s dalšími katedrami, na nichž se další vědci na UK věnují výzkumu východní Evropy (například Katedra historických věd FHS). Prostřednictvím grantu CRP rozvíjí v posledních dvou letech ÚVES také významnou spolupráci se slavistickými pracovišti Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci. ÚVES taktéž navazoval na tradiční vztahy se spolupracujícími univerzitami ve východní Evropě (mimo jiné Rossijskij Gosudarstvennyj Gumanitarnyj Universitet v Moskvě, Vysšaja škola ekonomiky v Moskvě, Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka, Lvovská národní univerzita Ivana Franka, Přikarpatská národní univerzita Vasyla Stefanyka, Běloruská státní univerzita v Minsku, Lotyšská univerzita v Rize, Vilniuská univerzita a mnoho dalších). V posledním funkčním období bylo uděláno též mnoho pro rozvoj kontaktů se západními univerzitami zabývajícími se východní Evropou (spolupráce zahrnuje univerzity ve Velké Británii, ve Švédsku, v Německu, v Itálii, v Polsku a ve Spojených státech). Všechny tyto aktivity, spojující ÚVES s domácími i mezinárodními pracovišti, budou nadále podporovány a rozvíjeny, stejně jako plná integrace a zapojení ÚVES do domácího i mezinárodního dění – ústav má ambici převzít na domácí i mezinárodní scéně roli jednoho z vůdčích akademických pracovišť ve střední Evropě, zabývající se areálem východní Evropy.
Oblast personálního rozvoje
Personální politika vycházela vstříc výukovým potřebám ÚVES, který v pregraduálním stupni vzdělávání zajišťuje tři studijní programy, a dále také potřebě podpořit vědecký rozvoj ÚVES. To vše samozřejmě vycházelo z reálných finančních možností ÚVES, kdy zejména otevírání míst k podpoře vědeckých aktivit bylo kryto z prostředků vysoutěžených Filozofickou fakultou či samotným ústavem. Do jisté míry to platí i pro některá pracovní místa sloužící především potřebám výuky. Co se týče strategie podpory výuky versus vědy, pokračoval ÚVES v praxi, která ve výuce (dáno akreditacemi) zdůrazňovala více filologickou (a především jazykovou) složku před dalšími aspekty areálového zkoumání Evropy (a to i v areálově pojatém studijním programu Východoevropská studia), zatímco vědecké projekty inklinovaly daleko více k dalším aspektům zkoumání východního areálu (historie, kultura, umění, filozofie atd.), což částečně vychází z personálního složení ÚVES. V této strategii hodlám pokračovat i nadále, i když bych se v dalším funkčním období rád zasadil o to, aby zejména lingvisté byli mnohem aktivnější v přípravě vědeckých projektů a jejich realizaci, než tomu bylo dosud.
Z podrobné zprávy o plnění koncepce v letech 2018–2020 vyplývá, že počet pracovníků na ÚVES se v tomto období zvýšil z 15 na 22 (respektive 23) a logika tohoto navýšení byla podrobně vysvětlena ve výše uvedené zprávě. Mám za to, že má-li plnit ústav podobného typu, jako je ÚVES, plnohodnotně svou funkci, odpovídá tomu přibližně podobný počet pracovníků a úvazků. ÚVES si v personální politice počínal velmi racionálně. Vzhledem k okolnostem krize a nejistému financování v dalších letech se však ÚVES nutně nevyhne diskusi nad šetřením ve své personální politice, nechce-li ponechat klíčové pracovníky oscilovat poblíž hranice tzv. podlah (navzdory diverzifikaci zdrojů je i tak ÚVES příliš zranitelný vzhledem k trvale napjatému balíčku na vzdělání 710440; balíček na vědu je zanedbatelný, neboť „zamrzl“ v období, kdy měl ÚVES velmi slabou publikační aktivitu, a je nejisté, jestli je možné počítat s tím, že by mohl ÚVES z této kapitoly rozpočtu čerpat v budoucnu více). Cestou může být ušetření nákladů na interní pracovníky ÚVES a z toho vyplývající diskuse, jaké pozice tvoří jádro klíčových a naprosto nezbytných pracovníků ústavu (to se týká nejen výuky, ale i vědy), a naproti tomu které úvazky je možné převést na financování prostřednictvím DPP (tuto praxi již ÚVES u mnohých externích pracovníků provozuje). Vzhledem k tomu, jak si ÚVES počínal racionálně v posledních letech, si nicméně nemyslím, že by mohla být úspora nějak velká, maximálně 1,5 úvazku v rámci balíčku na výuku (710440). ÚVES čeká nepochybně také diskuse o efektivitě práce jednotlivých pracovníků, stejně jako diskuse o nastavení pracovní náplně u některých úvazků, a to zvláště těch, které vznikly v posledních letech (například v rámci CRP).
Další možností řešení napjatého finančního rozpočtu je ještě více zvýšit zdroje z externích zdrojů. Jedním z cílů pro následující období je přijmout na ÚVES pracovníka se zkušenostmi s podáváním grantů a projektů (ideálně též se zkušeností s hodnocením evropských a českých grantů), který se zabývá areálem východní Evropy. Ideálně by měl v sobě spojovat zkušenosti projektového manažera a badatele/vyučujícího, který by svým výzkumem a pedagogickou praxí pokrýval některou ze západních republik bývalého Sovětského svazu (ideálně Bělorusko) a zároveň by splňoval předpoklady pro zahájení brzkého habilitačního řízení. Měl by nabídnout dvě klíčové schopnosti, které bych chtěl v dalším období rozvíjet: 1) Schopnost usilovat o získání dalších grantů či projektů a zároveň koordinaci všech mezinárodních a vědeckých aktivit, do nichž je již dnes ÚVES zapojen (viz Zpráva o plnění koncepce ÚVES) a které chce ještě rozšiřovat, a disponoval by rozsáhlým mezinárodním akademickým networkem, jejž by nabídl pro potřeby ÚVES (bohužel pokus svěřit tuto pozici v roce 2020 jednomu z našich doktorandů, jenž má v této oblasti jen malé zkušenosti, se příliš neosvědčil); 2) Podpora pedagogických, badatelských, projektových a „humanitárních“ aktivit, zaměřujících se na západní oblasti bývalého SSSR, zejména Ukrajinu a Bělorusko – v této souvislosti hodlám požádat o změnu názvu Semináře ukrajinistiky a slavistiky na Seminář ukrajinistiky a postsovětských regionů. Jsem přesvědčen, že areálový důraz na země tzv. Východního partnerství (včetně Kavkazu) i v kontextu mezinárodní politiky České republiky dává velký význam a možnosti pro nejrůznější projekty a granty (financované ze zdrojů EU, vlády České republiky i nejrůznějších institucí). Tuto pozici bych rád vypsal v první polovině roku 2021. Po jejím obsazení již další vypisování jiných pracovních pozic neplánuji, z mého pohledu by pak byl ÚVES dostatečně personálně zabezpečen k tomu, aby plnil své funkce podle předložené koncepce.
Za klíčový cíl v oblasti personální považuji též nutnost, aby další pracovníci ÚVES v tomto funkčním období přistoupili k habilitačnímu či profesorskému řízení. V otázce habilitací se jedná o naprostou nutnost, neboť je potřeba zabezpečit specializace ukrajinistiky a letonistiky habilitovanými garanty v akreditacích Východoevropských studií. Vzhledem k poměrně značnému množství studijních programů a specializací, které ÚVES musí zabezpečit buď sám či ve spolupráci s KJBS a KSES, je nutné, aby v horizontu tří, maximálně pěti let podali přihlášku k habilitačnímu řízení alespoň čtyři zaměstnanci ústavu – konkrétně budu požadovat zahájení habilitačního řízení a vytvářet pro to předpoklady (například studijní volno) u dr. Marka Příhody, dr. Pavla Štolla (garance letonistiky) a dr. Stanislava Tumise (garance ukrajinistiky) a někoho z mladší generace ÚVES. Ve stejném časovém horizontu budu též požadovat a vytvářet předpoklady k tomu (například studijní volno), aby přihlášku k profesuře podali alespoň dva zaměstnanci ÚVES. Doc. Ilja Lemeškin mi již svůj záměr podat přihlášku k profesuře ohlásil a hodlá tak učinit ve školním roce 2020/2021.
Oblast pedagogické činnosti
Ze zprávy o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020 vyplývá, že ÚVES v tomto období prošel úspěšným procesem čtyř reakreditací a dvou nových učitelských akreditací u pregraduálních studijních programů, jejichž platnost byla u pěti ze šesti stanovena na maximální období deseti let (a jen u Navazujícího magisterského programu Učitelství ruského jazyka pro střední školy na dobu pěti let). Tato skutečnost poskytuje ÚVES poměrně značnou stabilitu pro následující roky, aby mohl pokračovat v koncepci rozvoje filologicky, areálově a pedagogicky zaměřeného studia Ruska a východní Evropy, a to v bakalářském i magisterském stupni. Ani úspěšné završení procesu akreditací a reakreditací nicméně neznamená, že by měl ÚVES rezignovat na další diskusi o vylepšení studia ve všech třech studijních zaměřeních.
V areálově pojatém studiu Východoevropská studia bude nutné vyhodnotit fungování nového systému, který dává studentům poměrně velké možnosti pro volbu jejich zaměření, a to nejen v nastavení čtyř hlavních jazykových specializací (ruština, ukrajinština, letonistika, lituanistika), ale též jednotlivých modulů. U jazykových specializací bude nutno vést diskusi o tom, jak ještě více zatraktivnit studium tzv. malých (strategických) jazyků, případně o strategii získávání zájmu potenciálních studentů o tyto specializace. U ukrajinštiny se nabízí možnost prohloubení spolupráce s vybranými ukrajinskými univerzitami, případně českými centry, a ve spolupráci s nimi systematická příprava ukrajinských studentů na přijímací zkoušky na FF UK a na studium v České republice. Pro praktické naplnění této strategie byl v minulém roce v rámci CRP vyčleněn Mgr. Radomyr Mokryk, který by měl tuto strategii koordinovat. Podobná strategie se jeví být složitější v případě Lotyšska a Litvy, ale i zde bude nutné hledat další cesty jak přitáhnout pozornost studentů k této specializaci. Ze všech modulů v Navazujícím magisterském studiu Východoevropská studia předpokládám zejména diskusi o tom, jak zatraktivnit literárněvědný modul, kam v posledních letech směřovalo jen málo studentů, stejně jako diskuse o dalším směřování kavkazologického modulu, která již začala v minulém roce. U všech specializací a modulů, které jsou momentálně studenty využívány jen málo, budeme hledat natolik vyvážený systém, který umožní tyto specializace a moduly nadále rozvíjet, na druhou stranu ale nedopustit, aby se pro ÚVES staly přílišnou zátěží. U areálově pojatého programu Východoevropská studia předpokládám též širší propojení s vědeckými projekty ÚVES, FF a UK, které areálové studium podporují (například ISSR, projekty 4EU+ Alliance, CRP, PRIMUS a další).
Filologicky pojaté studium Ruský jazyk a literatura se z hlediska počtu přijatých studentů a absolventů stalo v posledních letech na ÚVES jakousi vlajkovou lodí. Jistým problémem se může jevit snad jen to, že na rozdíl od areálově pojatého programu Východoevropská studia, kde studuje proporčně více Čechů či Slováků, směřuje do tohoto studijního programu mnohem více studentů ze zemí bývalého Sovětského svazu, tedy ruských rodilých mluvčích (přibližně 2/3 oproti 1/3 českých či slovenských studentů). Tato skutečnost přináší jisté problémy v tom, jak tyto studenty lépe integrovat do českého školského systému a dovést je k úspěšnému dokončení studia. Co se týče budoucí strategie, budu vést diskusi o tom, jak ještě více podpořit zájem o studium u českých a slovenských studentů a pokusit se zvýšit jejich procentuální podíl ve studijním programu Ruský jazyk a literatura. Cestou k tomu může být užší spolupráce se slovenskými univerzitami a širší propagace všech našich studijních programů mezi studenty českých, případně slovenských středních škol obecně. Z hlediska skladby předmětů se jeví studium v tomto programu vyvážené, a to jak v bakalářském, tak magisterském stupni. Nadále ale povedeme diskusi o dalším možném zkvalitňování tohoto studijního programu, tak aby co nejlépe odpovídal moderním potřebám filologického studia v domácím a mezinárodním kontextu.
Nejnovější studijní programy, zajišťované Ústavem východoevropských studií, se zaměřují na výuku budoucích učitelů ve filologicky pojatém studiu ruského jazyka a literatury, a mají tedy velmi mnoho styčných bodů s filologicky pojatým studiem Ruský jazyk a literatura. Kromě diskusí o dalším rozvoji oborového základu Ruský jazyk a literatura (viz předchozí odstavec), považuji za klíčové udržovat kontakt s dalšími filologicky pojatými učitelskými programy a projekty na Filozofické fakultě, což v posledních dvou letech na ÚVES úspěšně zajišťovala dr. Ekaterina Rycheva, které se kromě toho podařilo v nelehkém období koronavirové krize uzavřít spolupráci s řadou základních a středních škol, kde mohou naši studenti realizovat svoje praxe. Vzhledem k tomu, že se jedná o začínající studijní program, bude nutné v této práci pokračovat a vybudovat takový systém, který upevní postavení učitelských studijních programů v portfoliu nabídky studijních programů na ÚVES. Dr. Rycheva, která je aktivně zapojena i do projektu OPVV, bude mít spolu s dalšími kolegy, jež se o tento nový studijní program starají, moji plnou podporu v realizaci této strategie.
Při studiu v pregraduálních programech budu obecně podporovat zvyšování podílu kurzů v cizích jazycích, zejména v anglickém a ruském jazyce. Tyto kurzy se v nabídce ÚVES objevovaly již v minulých letech, přesto je nezbytné, aby byla tato nabídka vyšší a aby se do výuky v ruštině či angličtině zapojilo více kolegů na ÚVES.
Klíčová diskuse se, jak vyplývá ze zprávy o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020, vedla o způsobu organizace doktorského studia pro absolventy ÚVES. Ačkoli se nepodařilo prosadit koncepci sjednocení dvou v zásadě filologických studijních oborů Slovanské filologie a Slovanské literatury v jeden pod názvem Slavistika, který by se zároveň otevřel pro uchazeče s nefilologickými tématy (historie, kultura, filozofie atd.) zkoumajícími areál východní Evropy, pro něž bylo v posledních letech komplikované začlenit se se svým výzkumem do studijního programu Slovanské literatury, jeví se, že se společným úsilím tří vedoucích základních součástí slavistických pracovišť podařilo při procesu reakreditací, jež jsou podle posledních zpráv před dokončením, rekonstruovat a stabilizovat oborovou radu Slovanské literatury, jež by měla být daleko kooperativnější a otevřenější i jiným tématům než čistě literárním. Tuto tendenci budu ve spolupráci s kolegy na ÚVES dále podporovat a osobně na ni dohlížet. Zároveň budu též podporovat rozvoj mezinárodního doktorského studijního programu Germanoslavistika, na němž ÚVES spolupracuje s dalšími slavistickými, bohemistickými a germánskými pracovišti pod vedením doc. Libuše Heczkové. Cílem v následujícím období je využít tohoto stabilizujícího se prostředí k vytipování schopných studentů na ÚVES v magisterském studiu a díky strategii, podporující jejich začlení do mezinárodních projektů a týmů, které na ÚVES působí (PRIMUS, ISSR, 4EU+ Alliance a další), zvýšit počet našich absolventů hlásících se a přijímaných do doktorského studia. Nebráním se ani možnosti hledat schopné zájemce o studium v zahraničí (týká se především programu Germanoslavistika), jako se to realizovalo v roce 2020 v případě dvou studentů, z nichž jeden je zároveň napojen na PRIMUS a druhý se stal součástí týmu, žádajícího o studentský grant START.
Oblast vědecké činnosti
Oblast vědecké činnosti a internacionalizace ÚVES jsem si v minulém funkčním období stanovil jako hlavní prioritu svého působení a jak vyplývá ze zprávy o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020, většinu cílů se podařilo splnit, a navíc podpořit i celou řadu dalších projektů navíc. Je logické, že i v následujícím období hodlám navazovat na tyto výsledky, pokračovat v nastavené strategii s cílem dále začleňovat ÚVES mezi významná pracoviště zabývající se výzkumem východní Evropy, a to v celoevropském a světovém rámci. Vzhledem k tomu, že se v předchozích třech letech podařilo na ÚVES ustavit a rozvíjet několik vědeckých i mezinárodních projektů (ACBN, PRIMUS), navázat kontakty s významnými pracovišti v západní Evropě (OSGA, CBEES a další) i v zemích bývalého Sovětského svazu a zorganizovat řadu konferencí, workshopů a letních škol (viz Zpráva), je nezbytné, aby tyto aktivity koordinovala ve spolupráci s vedením ÚVES osobnost se zkušenostmi s mezinárodním prostředím a vědeckými projekty (viz Oblast personálního rozvoje). Jejím úkolem bude tuto práci koordinovat a zajistit diseminaci všech výsledků dosavadních vědeckých domácích i mezinárodních projektů, jako jsou PROGRES (za ÚVES je momentálně v těchto projektech zapojeno 10 zaměstnanců – 5 v programu „Místa střetávání: Strategické regiony mezi Evropou, Severní Afrikou a Asií“ pod vedením doc. Daniela Berounského, 4 v programu „Jazyk v proměnách času, místa a kultury“ pod vedením doc. Petra Čermáka a 1 v programu „Literatura a performativita“ pod vedením doc. Jana Wiendla), Akademické centrum Borise Němcova pro výzkum Ruska (pod vedením dr. Marka Příhody), ISSR (v rámci ISSR působí jedna ze skupin pod vedením dr. Stanislava Tumise), PRIMUS (mezinárodní vědecký tým pod vedením dr. Ivana Simice), grant CRP (podporující úzkou spolupráci mezi třemi filozofickými fakultami při UK, MU, PU), projekty 4EU+ Alliance (na nich spolupracuje za ÚVES zejména dr. Tumis s dr. Alenou Markovou z FHS), ale také další projekty, které ÚVES plánuje rozvíjet s výhledem pro roky 2021–2023/5.
K nejvýznamnějším novým projektům ÚVES bude náležet zejména projekt spolupráce s několika významnými pracovišti v západní Evropě – kromě univerzit sdružených ve 4EU+ Alliance (Varšava, Heidelberg, Milán, Kodaň, Sorbonna) k nim budou patřit v důsledku koronavirové krize přerušená jednání s kolegy z Russian and East European Studies (REES) při Oxford School of Global and Area Studies (OSGA), jež jsou součástí strategie vedení FF UK a ISSR na spolupráci v alianci s univerzitami zabývajícími se areálovými přístupy, dále s Centre for Baltic and East European Studies (CBEES) při University of Södertörn ve Stockholmu (původně naplánovaný pracovní workshop asi 15 zaměstnanců CBEES na ÚVES na jaře 2020 je prozatím odložen na jaro 2021) a v konečném důsledku též s Curyšskou univerzitou, jako s jedním ze strategických partnerů UK (na tomto partnerství bude ÚVES participovat ve spolupráci s dalšími pracovišti FF UK). Kromě již pro ÚVES zmíněných strategických partnerství se předpokládá též významnější spolupráce s jednou či dvěma dalším univerzitami v Německu (ve vnitřní diskusi na ÚVES se jeví jako další klíčový partner v Německu Universität Bochum a na ní navázaná další pracoviště v Německu pod vedením dr. Nikolaje Plotnikova (Lotman Institut für Russische Kultur). V rámci doktorského programu Germanoslavistika se předpokládá též úzká spolupráce s Mnichovskou univerzitou a Univerzitou Sapienza v Římě. Předpokládáme též navázání dialogu o spolupráci s kolegy na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Budeme usilovat i o další rozvoj spolupráce s Harvard Ukrainian Research Institute při Harvardské univerzitě a pokusíme se navázat kontakt s některou z významných kanadských univerzit se zaměřením na Ukrajinu. Hodláme pokračovat i v úzké spolupráci s kolegy z Lundské univerzity. Dále budeme kultivovat i tradiční spolupráci se všemi univerzitami ve východní Evropě (dlouhotrvající smlouvy s univerzitami v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku, Litvě a Lotyšsku; zasadíme se též o navázání spolupráce s vybranými univerzitami na Kavkaze pro podporu studia a bádání v rámci kavkazologického modulu).
Kromě tradičních domácích a mezinárodních konferencí (například Konference mladých slavistů, ukrajinistické konference, konference či workshopy pořádané ACBN či PRIMUS) předpokládáme pro rok 2021 aktivní podíl na uspořádání mezinárodní vědecké konference k připomenutí stoletého výročí tzv. Ruské pomocné akce, na níž se budeme podílet ve spolupráce s ministerstvem zahraničních věcí a dalšími univerzitními a akademickými pracovišti v České republice. Součástí této připomínky má být i pořádání dalších konferencí (ACBN, plánovaná konference v Kyjevě, případně v Moskvě, vydání knihy atd.). V současné chvíli se vedou i další diskuse s představiteli ministerstva zahraničních věcí o možném podílu ÚVES na vědeckých, výukových či jiných aktivitách navázaných na spolupráci se zahraničními univerzitami v rámci tzv. východního partnerství, případně českého předsednictví EU v roce 2022. V perspektivě let 2021–2023/5 budu usilovat zejména o to, aby se zvýšil podíl významných vědeckých výstupů pracovníků ÚVES (zejména těch s mezinárodním dopadem – monografie, vědecké studie, konferenční výstupy, workshopy, letní školy atd.), další posilování networku, který by se měl projevit v předkládání dalších úspěšných projektů a výstupů na podporu vědy s účastí ÚVES.
Oblast dalšího rozvoje
I v dalším období hodlám podporovat tradiční projekty ÚVES, jako je vydávání mezinárodního časopisu Oriens Aliter ve spolupráci s Přikarpatskou národní univerzitou Vasyla Stefanyka v Ivano-Frankivsku. V následujících dvou až třech letech budu podporovat úsilí redakční rady časopisu, aby se časopis dostal do širšího povědomí nejen v České republice, ale též na mezinárodním fóru a podařilo se jej též prosadit do některé z mezinárodních databází. ÚVES bude nadále podporovat účast v projektech U3V, na kterých se již několik let podílí. Nadále se chci angažovat v podpoře nejrůznějších studentských projektů, které mají na ÚVES silnou tradici. Celkově bych chtěl přispět k ještě většímu zviditelnění ÚVES v mediálním prostoru a k aktivnější roli ÚVES v tzv. třetí roli univerzity, a to buď větší aktivitou ve veřejném prostoru a v hromadných sdělovacích prostředcích.
V Liberci 26. října 2020
PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.
