Koncepce

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2021–2023

PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

 

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy (dále jen ÚVES)  v letech 2021–2023 s výhledem do roku 2025 navazuje v základních rysech na principy uplatňované v předchozím funkčním období 2018–2020 (viz Zpráva o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020). Vychází z faktu, že ÚVES je plně stabilizovaným pracovištěm po stránce personální, je plně integrován do dění Filozofické fakulty prostřednictvím nejrůznějších projektů (vědeckých i výukových) a úzce spolupracuje s řadou dalších ústavů a kateder na Filozofické fakultě (v projektu PROGRES s partnery, zaměřující svou pozornost na rozvoj areálových studií a tzv. malých oborů, které jsou též významnou aktivitou Institutu pro studium strategických regionů /ISSR/ a projektu CRP, s historickými pracovišti jej spojují zejména areálové aktivity týkající se dějin a kultury postsovětských zemí a prostřednictvím projektu PRIMUS též jihovýchodní Evropy /zde existují tradiční styčné body s dalšími dvěma bývalými slavistickými pracovišti, KJBS a KSES a také se Slovanským ústavem AV/, s bohemistickými pracovišti spolupráce na projektech, kde se propojujeme ve věcech jazykových /ÚČJTK/ a literárněvědných /ÚČLK – kromě jiného projekt mezinárodního doktorského programu Germanoslavistika/, s dalšími filologickými katedrami nás pak pojí spolupráce na výuce učitelských studijních programů, atd.).

Kromě toho navázal ÚVES úzké kontakty s dalším pracovišti UK, konkrétně především s Katedrou ruských a východoevropských studií FSV a prostřednictvím projektu 4EU+ Alliance také s dalšími katedrami, na nichž se další vědci na UK věnují výzkumu východní Evropy (například Katedra historických věd FHS). Prostřednictvím grantu CRP rozvíjí v posledních dvou letech ÚVES také významnou spolupráci se slavistickými pracovišti Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci. ÚVES taktéž navazoval na tradiční vztahy se spolupracujícími univerzitami ve východní Evropě (mimo jiné Rossijskij Gosudarstvennyj Gumanitarnyj Universitet v Moskvě, Vysšaja škola ekonomiky v Moskvě, Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka, Lvovská národní univerzita Ivana Franka, Přikarpatská národní univerzita Vasyla Stefanyka, Běloruská státní univerzita v Minsku, Lotyšská univerzita v Rize, Vilniuská univerzita a mnoho dalších). V posledním funkčním období bylo uděláno též mnoho pro rozvoj kontaktů se západními univerzitami zabývajícími se východní Evropou (spolupráce zahrnuje univerzity ve Velké Británii, ve Švédsku, v Německu, v Itálii, v Polsku a ve Spojených státech). Všechny tyto aktivity, spojující ÚVES s domácími i mezinárodními pracovišti, budou nadále podporovány a rozvíjeny, stejně jako plná integrace a zapojení ÚVES do domácího i mezinárodního dění – ústav má ambici převzít na domácí i mezinárodní scéně roli jednoho z vůdčích akademických pracovišť ve střední Evropě, zabývající se areálem východní Evropy.

 

Oblast personálního rozvoje

Personální politika vycházela vstříc výukovým potřebám ÚVES, který v pregraduálním stupni vzdělávání zajišťuje tři studijní programy, a dále také potřebě podpořit vědecký rozvoj ÚVES. To vše samozřejmě vycházelo z reálných finančních možností ÚVES, kdy zejména otevírání míst k podpoře vědeckých aktivit bylo kryto z prostředků vysoutěžených Filozofickou fakultou či samotným ústavem. Do jisté míry to platí i pro některá pracovní místa sloužící především potřebám výuky. Co se týče strategie podpory výuky versus vědy, pokračoval ÚVES v praxi, která ve výuce (dáno akreditacemi) zdůrazňovala více filologickou (a především jazykovou) složku před dalšími aspekty areálového zkoumání Evropy (a to i v areálově pojatém studijním programu Východoevropská studia), zatímco vědecké projekty inklinovaly daleko více k dalším aspektům zkoumání východního areálu (historie, kultura, umění, filozofie atd.), což částečně vychází z personálního složení ÚVES. V této strategii hodlám pokračovat i nadále, i když bych se v dalším funkčním období rád zasadil o to, aby zejména lingvisté byli mnohem aktivnější v přípravě vědeckých projektů a jejich realizaci, než tomu bylo dosud.

Z podrobné zprávy o plnění koncepce v letech 2018–2020 vyplývá, že počet pracovníků na ÚVES se v tomto období zvýšil z 15 na 22 (respektive 23) a logika tohoto navýšení byla podrobně vysvětlena ve výše uvedené zprávě. Mám za to, že má-li plnit ústav podobného typu, jako je ÚVES, plnohodnotně svou funkci, odpovídá tomu přibližně podobný počet pracovníků a úvazků. ÚVES si v personální politice počínal velmi racionálně. Vzhledem k okolnostem krize a nejistému financování v dalších letech se však ÚVES nutně nevyhne diskusi nad šetřením ve své personální politice, nechce-li ponechat klíčové pracovníky oscilovat poblíž hranice tzv. podlah (navzdory diverzifikaci zdrojů je i tak ÚVES příliš zranitelný vzhledem k trvale napjatému balíčku na vzdělání 710440; balíček na vědu je zanedbatelný, neboť „zamrzl“ v období, kdy měl ÚVES velmi slabou publikační aktivitu, a je nejisté, jestli je možné počítat s tím, že by mohl ÚVES z této kapitoly rozpočtu čerpat v budoucnu více). Cestou může být ušetření nákladů na interní pracovníky ÚVES a z toho vyplývající diskuse, jaké pozice tvoří jádro klíčových a naprosto nezbytných pracovníků ústavu (to se týká nejen výuky, ale i vědy), a naproti tomu které úvazky je možné převést na financování prostřednictvím DPP (tuto praxi již ÚVES u mnohých externích pracovníků provozuje). Vzhledem k tomu, jak si ÚVES počínal racionálně v posledních letech, si nicméně nemyslím, že by mohla být úspora nějak velká, maximálně 1,5 úvazku v rámci balíčku na výuku (710440). ÚVES čeká nepochybně také diskuse o efektivitě práce jednotlivých pracovníků, stejně jako diskuse o nastavení pracovní náplně u některých úvazků, a to zvláště těch, které vznikly v posledních letech (například v rámci CRP).

Další možností řešení napjatého finančního rozpočtu je ještě více zvýšit zdroje z externích zdrojů. Jedním z cílů pro následující období je přijmout na ÚVES pracovníka se zkušenostmi s podáváním grantů a projektů (ideálně též se zkušeností s hodnocením evropských a českých grantů), který se zabývá areálem východní Evropy. Ideálně by měl v sobě spojovat zkušenosti projektového manažera a badatele/vyučujícího, který by svým výzkumem a pedagogickou praxí pokrýval některou ze západních republik bývalého Sovětského svazu (ideálně Bělorusko) a zároveň by splňoval předpoklady pro zahájení brzkého habilitačního řízení. Měl by nabídnout dvě klíčové schopnosti, které bych chtěl v dalším období rozvíjet: 1) Schopnost usilovat o získání dalších grantů či projektů a zároveň koordinaci všech mezinárodních a vědeckých aktivit, do nichž je již dnes ÚVES  zapojen (viz Zpráva o plnění koncepce ÚVES) a které chce ještě rozšiřovat, a disponoval by rozsáhlým mezinárodním akademickým networkem, jejž by nabídl pro potřeby ÚVES (bohužel pokus svěřit tuto pozici v roce 2020 jednomu z našich doktorandů, jenž má v této oblasti jen malé zkušenosti, se příliš neosvědčil); 2) Podpora pedagogických, badatelských, projektových a „humanitárních“ aktivit, zaměřujících se na západní oblasti bývalého SSSR, zejména Ukrajinu a Bělorusko – v této souvislosti hodlám požádat o změnu názvu Semináře ukrajinistiky a slavistiky na Seminář ukrajinistiky a postsovětských regionů. Jsem přesvědčen, že areálový důraz na země tzv. Východního partnerství (včetně Kavkazu) i v kontextu mezinárodní politiky České republiky dává velký význam a možnosti pro nejrůznější projekty a granty (financované ze zdrojů EU, vlády České republiky i nejrůznějších institucí). Tuto pozici bych rád vypsal v první polovině roku 2021. Po jejím obsazení již další vypisování jiných pracovních pozic neplánuji, z mého pohledu by pak byl ÚVES dostatečně personálně zabezpečen k tomu, aby plnil své funkce podle předložené koncepce.

Za klíčový cíl v oblasti personální považuji též nutnost, aby další pracovníci ÚVES v tomto funkčním období přistoupili k habilitačnímu či profesorskému řízení. V otázce habilitací se jedná o naprostou nutnost, neboť je potřeba zabezpečit specializace ukrajinistiky a letonistiky habilitovanými garanty v akreditacích Východoevropských studií. Vzhledem k poměrně značnému množství studijních programů a specializací, které ÚVES musí zabezpečit buď sám či ve spolupráci s KJBS a KSES, je nutné, aby v horizontu tří, maximálně pěti let podali přihlášku k habilitačnímu řízení alespoň čtyři zaměstnanci ústavu – konkrétně budu požadovat zahájení habilitačního řízení a vytvářet pro to předpoklady (například studijní volno) u dr. Marka Příhody, dr. Pavla Štolla (garance letonistiky) a dr. Stanislava Tumise (garance ukrajinistiky) a někoho z mladší generace ÚVES. Ve stejném časovém horizontu budu též požadovat a vytvářet předpoklady k tomu (například studijní volno), aby přihlášku k profesuře podali alespoň dva zaměstnanci ÚVES. Doc. Ilja Lemeškin mi již svůj záměr podat přihlášku k profesuře ohlásil a hodlá tak učinit ve školním roce 2020/2021.

 

Oblast pedagogické činnosti

Ze zprávy o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020 vyplývá, že ÚVES v tomto období prošel úspěšným procesem čtyř reakreditací a dvou nových učitelských akreditací u pregraduálních studijních programů, jejichž platnost byla u pěti ze šesti stanovena na maximální období deseti let (a jen u Navazujícího magisterského programu Učitelství ruského jazyka pro střední školy na dobu pěti let). Tato skutečnost poskytuje ÚVES poměrně značnou stabilitu pro následující roky, aby mohl pokračovat v koncepci rozvoje filologicky, areálově a pedagogicky zaměřeného studia Ruska a východní Evropy, a to v bakalářském i magisterském stupni. Ani úspěšné završení procesu akreditací a reakreditací nicméně neznamená, že by měl ÚVES rezignovat na další diskusi o vylepšení studia ve všech třech studijních zaměřeních.

V areálově pojatém studiu Východoevropská studia bude nutné vyhodnotit fungování nového systému, který dává studentům poměrně velké možnosti pro volbu jejich zaměření, a to nejen v nastavení čtyř hlavních jazykových specializací (ruština, ukrajinština, letonistika, lituanistika), ale též jednotlivých modulů. U jazykových specializací bude nutno vést diskusi o tom, jak ještě více zatraktivnit studium tzv. malých (strategických) jazyků, případně o strategii získávání zájmu potenciálních studentů o tyto specializace. U ukrajinštiny se nabízí možnost prohloubení spolupráce s vybranými ukrajinskými univerzitami, případně českými centry, a ve spolupráci s nimi systematická příprava ukrajinských studentů na přijímací zkoušky na FF UK a na studium v České republice. Pro praktické naplnění této strategie byl v minulém roce v rámci CRP vyčleněn Mgr. Radomyr Mokryk, který by měl tuto strategii koordinovat. Podobná strategie se jeví být složitější v případě Lotyšska a Litvy, ale i zde bude nutné hledat další cesty jak přitáhnout pozornost studentů k této specializaci. Ze všech modulů v Navazujícím magisterském studiu Východoevropská studia předpokládám zejména diskusi o tom, jak zatraktivnit literárněvědný modul, kam v posledních letech směřovalo jen málo studentů, stejně jako diskuse o dalším směřování kavkazologického modulu, která již začala v minulém roce. U všech specializací a modulů, které jsou momentálně studenty využívány jen málo, budeme hledat natolik vyvážený systém, který umožní tyto specializace a moduly nadále rozvíjet, na druhou stranu ale nedopustit, aby se pro ÚVES staly přílišnou zátěží. U areálově pojatého programu Východoevropská studia předpokládám též širší propojení s vědeckými projekty ÚVES, FF a UK, které areálové studium podporují (například ISSR, projekty 4EU+ Alliance, CRP, PRIMUS a další).

Filologicky pojaté studium Ruský jazyk a literatura se z hlediska počtu přijatých studentů a absolventů stalo v posledních letech na ÚVES jakousi vlajkovou lodí. Jistým problémem se může jevit snad jen to, že na rozdíl od areálově pojatého programu Východoevropská studia, kde studuje proporčně více Čechů či Slováků, směřuje do tohoto studijního programu mnohem více studentů ze zemí bývalého Sovětského svazu, tedy ruských rodilých mluvčích (přibližně 2/3 oproti 1/3 českých či slovenských studentů). Tato skutečnost přináší jisté problémy v tom, jak tyto studenty lépe integrovat do českého školského systému a dovést je k úspěšnému dokončení studia. Co se týče budoucí strategie, budu vést diskusi o tom, jak ještě více podpořit zájem o studium u českých a slovenských studentů a pokusit se zvýšit jejich procentuální podíl ve studijním programu Ruský jazyk a literatura. Cestou k tomu může být užší spolupráce se slovenskými univerzitami a širší propagace všech našich studijních programů mezi studenty českých, případně slovenských středních škol obecně. Z hlediska skladby předmětů se jeví studium v tomto programu vyvážené, a to jak v bakalářském, tak magisterském stupni. Nadále ale povedeme diskusi o dalším možném zkvalitňování tohoto studijního programu, tak aby co nejlépe odpovídal moderním potřebám filologického studia v domácím a mezinárodním kontextu.

Nejnovější studijní programy, zajišťované Ústavem východoevropských studií, se zaměřují na výuku budoucích učitelů ve filologicky pojatém studiu ruského jazyka a literatury, a mají tedy velmi mnoho styčných bodů s filologicky pojatým studiem Ruský jazyk a literatura. Kromě diskusí o dalším rozvoji oborového základu Ruský jazyk a literatura (viz předchozí odstavec), považuji za klíčové udržovat kontakt s dalšími filologicky pojatými učitelskými programy a projekty na Filozofické fakultě, což v posledních dvou letech na ÚVES úspěšně zajišťovala dr. Ekaterina Rycheva, které se kromě toho podařilo v nelehkém období koronavirové krize uzavřít spolupráci s řadou základních a středních škol, kde mohou naši studenti realizovat svoje praxe. Vzhledem k tomu, že se jedná o začínající studijní program, bude nutné v této práci pokračovat a vybudovat takový systém, který upevní postavení učitelských studijních programů v portfoliu nabídky studijních programů na ÚVES. Dr. Rycheva, která je aktivně zapojena i do projektu OPVV, bude mít spolu s dalšími kolegy, jež se o tento nový studijní program starají, moji plnou podporu v realizaci této strategie.

Při studiu v pregraduálních programech budu obecně podporovat zvyšování podílu kurzů v cizích jazycích, zejména v anglickém a ruském jazyce. Tyto kurzy se v nabídce ÚVES objevovaly již v minulých letech, přesto je nezbytné, aby byla tato nabídka vyšší a aby se do výuky v ruštině či angličtině zapojilo více kolegů na ÚVES.

Klíčová diskuse se, jak vyplývá ze zprávy o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020, vedla o způsobu organizace doktorského studia pro absolventy ÚVES. Ačkoli se nepodařilo prosadit koncepci sjednocení dvou v zásadě filologických studijních oborů Slovanské filologie a Slovanské literatury v jeden pod názvem Slavistika, který by se zároveň otevřel pro uchazeče s nefilologickými tématy (historie, kultura, filozofie atd.) zkoumajícími areál východní Evropy, pro něž bylo v posledních letech komplikované začlenit se se svým výzkumem do studijního programu Slovanské literatury, jeví se, že se společným úsilím tří vedoucích základních součástí slavistických pracovišť podařilo při procesu reakreditací, jež jsou podle posledních zpráv před dokončením, rekonstruovat a stabilizovat oborovou radu Slovanské literatury, jež by měla být daleko kooperativnější a otevřenější i jiným tématům než čistě literárním. Tuto tendenci budu ve spolupráci s kolegy na ÚVES dále podporovat a osobně na ni dohlížet. Zároveň budu též podporovat rozvoj mezinárodního doktorského studijního programu Germanoslavistika, na němž ÚVES spolupracuje s dalšími slavistickými, bohemistickými a germánskými pracovišti pod vedením doc. Libuše Heczkové. Cílem v následujícím období je využít tohoto stabilizujícího se prostředí k vytipování schopných studentů na ÚVES v magisterském studiu a díky strategii, podporující jejich začlení do mezinárodních projektů a týmů, které na ÚVES působí (PRIMUS, ISSR, 4EU+ Alliance a další), zvýšit počet našich absolventů hlásících se a přijímaných do doktorského studia. Nebráním se ani možnosti hledat schopné zájemce o studium v zahraničí (týká se především programu Germanoslavistika), jako se to realizovalo v roce 2020 v případě dvou studentů, z nichž jeden je zároveň napojen na PRIMUS a druhý se stal součástí týmu, žádajícího o studentský grant START.

 

Oblast vědecké činnosti

Oblast vědecké činnosti a internacionalizace ÚVES jsem si v minulém funkčním období stanovil jako hlavní prioritu svého působení a jak vyplývá ze zprávy o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020, většinu cílů se podařilo splnit, a navíc podpořit i celou řadu dalších projektů navíc. Je logické, že i v následujícím období hodlám navazovat na tyto výsledky, pokračovat v nastavené strategii  s cílem dále začleňovat ÚVES mezi významná pracoviště zabývající se výzkumem východní Evropy, a to v celoevropském a světovém rámci. Vzhledem k tomu, že se v předchozích třech letech podařilo na ÚVES ustavit a rozvíjet několik vědeckých i mezinárodních projektů (ACBN, PRIMUS), navázat kontakty s významnými pracovišti v západní Evropě (OSGA, CBEES a další) i v zemích bývalého Sovětského svazu a zorganizovat řadu konferencí, workshopů a letních škol (viz Zpráva), je nezbytné, aby tyto aktivity koordinovala ve spolupráci s vedením ÚVES osobnost se zkušenostmi s mezinárodním prostředím a vědeckými projekty (viz Oblast personálního rozvoje). Jejím úkolem bude tuto práci koordinovat a zajistit diseminaci všech výsledků dosavadních vědeckých domácích i mezinárodních projektů, jako jsou PROGRES (za ÚVES je momentálně v těchto projektech zapojeno 10 zaměstnanců – 5 v programu „Místa střetávání: Strategické regiony mezi Evropou, Severní Afrikou a Asií“ pod vedením doc. Daniela Berounského, 4 v programu „Jazyk v proměnách času, místa a kultury“ pod vedením doc. Petra Čermáka a 1 v programu „Literatura a performativita“ pod vedením doc. Jana Wiendla), Akademické centrum Borise Němcova pro výzkum Ruska (pod vedením dr. Marka Příhody), ISSR (v rámci ISSR působí jedna ze skupin pod vedením dr. Stanislava Tumise), PRIMUS (mezinárodní vědecký tým pod vedením dr. Ivana Simice), grant CRP (podporující úzkou spolupráci mezi třemi filozofickými fakultami při UK, MU, PU), projekty 4EU+ Alliance (na nich spolupracuje za ÚVES zejména dr. Tumis s dr. Alenou Markovou z FHS), ale také další projekty, které ÚVES plánuje rozvíjet s výhledem pro roky 2021–2023/5.

K nejvýznamnějším novým projektům ÚVES bude náležet zejména projekt spolupráce s několika významnými pracovišti v západní Evropě – kromě univerzit sdružených ve 4EU+ Alliance (Varšava, Heidelberg, Milán, Kodaň, Sorbonna) k nim budou patřit v důsledku koronavirové krize přerušená jednání s kolegy z Russian and East European Studies (REES) při Oxford School of Global and Area Studies (OSGA), jež jsou součástí strategie vedení FF UK a ISSR na spolupráci v alianci s univerzitami zabývajícími se areálovými přístupy, dále s Centre for Baltic and East European Studies (CBEES) při University of Södertörn ve Stockholmu (původně naplánovaný pracovní workshop asi 15 zaměstnanců CBEES na ÚVES na jaře 2020 je prozatím odložen na jaro 2021) a v konečném důsledku též s Curyšskou univerzitou, jako s jedním ze strategických partnerů UK (na tomto partnerství bude ÚVES participovat ve spolupráci s dalšími pracovišti FF UK). Kromě již pro ÚVES zmíněných strategických partnerství se předpokládá též významnější spolupráce s jednou či dvěma dalším univerzitami v Německu (ve vnitřní diskusi na ÚVES se jeví jako další klíčový partner v Německu Universität Bochum a na ní navázaná další pracoviště v Německu pod vedením dr. Nikolaje Plotnikova (Lotman Institut für Russische Kultur). V rámci doktorského programu Germanoslavistika se předpokládá též úzká spolupráce s Mnichovskou univerzitou a Univerzitou Sapienza v Římě. Předpokládáme též navázání dialogu o spolupráci s kolegy na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Budeme usilovat i o další rozvoj spolupráce s Harvard Ukrainian Research Institute při Harvardské univerzitě a pokusíme se navázat kontakt s některou z významných kanadských univerzit se zaměřením na Ukrajinu. Hodláme pokračovat i v úzké spolupráci s kolegy z Lundské univerzity. Dále budeme kultivovat i tradiční spolupráci se všemi univerzitami ve východní Evropě (dlouhotrvající smlouvy s univerzitami v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku, Litvě a Lotyšsku; zasadíme se též o navázání spolupráce s vybranými univerzitami na Kavkaze pro podporu studia a bádání v rámci kavkazologického modulu).

Kromě tradičních domácích a mezinárodních konferencí (například Konference mladých slavistů, ukrajinistické konference, konference či workshopy pořádané ACBN či PRIMUS) předpokládáme pro rok 2021 aktivní podíl na uspořádání mezinárodní vědecké konference k připomenutí stoletého výročí tzv. Ruské pomocné akce, na níž se budeme podílet ve spolupráce s ministerstvem zahraničních věcí a dalšími univerzitními a akademickými pracovišti v České republice. Součástí této připomínky má být i pořádání dalších konferencí (ACBN, plánovaná konference v Kyjevě, případně v Moskvě, vydání knihy atd.). V současné chvíli se vedou i další diskuse s představiteli ministerstva zahraničních věcí o možném podílu ÚVES na vědeckých, výukových či jiných aktivitách navázaných na spolupráci se zahraničními univerzitami v rámci tzv. východního partnerství, případně českého předsednictví EU v roce 2022. V perspektivě let 2021–2023/5 budu usilovat zejména o to, aby se zvýšil podíl významných vědeckých výstupů pracovníků ÚVES (zejména těch s mezinárodním dopadem – monografie, vědecké studie, konferenční výstupy, workshopy, letní školy atd.), další posilování networku, který by se měl projevit v předkládání dalších úspěšných projektů a výstupů na podporu vědy s účastí ÚVES.

 

Oblast dalšího rozvoje

I v dalším období hodlám podporovat tradiční projekty ÚVES, jako je vydávání mezinárodního časopisu Oriens Aliter ve spolupráci s Přikarpatskou národní univerzitou Vasyla Stefanyka v Ivano-Frankivsku. V následujících dvou až třech letech budu podporovat úsilí redakční rady časopisu, aby se časopis dostal do širšího povědomí nejen v České republice, ale též na mezinárodním fóru a podařilo se jej též prosadit do některé z mezinárodních databází. ÚVES bude nadále podporovat účast v projektech U3V, na kterých se již několik let podílí. Nadále se chci angažovat v podpoře nejrůznějších studentských projektů, které mají na ÚVES silnou tradici. Celkově bych chtěl přispět k ještě většímu zviditelnění ÚVES v mediálním prostoru a k aktivnější roli ÚVES v tzv. třetí roli univerzity, a to buď větší aktivitou ve veřejném prostoru a v hromadných sdělovacích prostředcích.

 

V Liberci 26. října 2020

PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

Zpráva o plnění koncepce ve funkčním období 2018–2020

 

PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

 

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty UK, kterou jsem předložil na konci roku 2017, si kladla za cíl sledovat kontinuitu cílů a vývoje pracoviště od reformy slavistiky a baltistiky z roku 2006 a od vzniku samostatného pracoviště ÚVES v roce 2011. Zároveň si kladla za cíl další rozvoj pracoviště a zejména ambici zaměřit se na problémové aspekty dosavadní činnosti ÚVES, k nimž patřila zejména oblast podpory vědecké činnosti, která byla na poměrně nízké úrovni, dále pak širší propojení aktivit ÚVES s dalšími pracovišti na FF UK a UK a překonat jistou izolovanost ÚVES, navýšit počet interních pracovníků ÚVES, neboť se ukazovalo, že ÚVES je vzhledem k okolnostem personálně spíše poddimenzovaným pracovištěm (připravovalo se navíc otevření kavkazologického modulu a otevření učitelského studijního programu), cílem bylo též navýšit finanční ohodnocení jednotlivých pracovníků ÚVES, z nichž se většina dostala po propadu základního balíčku v roce 2014 na tzv. podlahy. Klíčovým cílem tohoto období bylo projít úspěšně akreditačním procesem, neboť většina akreditací pregraduálního studia končila v letech 2019–2020, což platilo i o akreditaci habilitačního a profesorského jmenovacího řízení oboru Slavistika (navíc se ukázala též nutnost úprav akreditací doktorského studia). Obecně lze konstatovat, že většinu klíčových i dílčích cílů se ve funkčním období 2018–2020 podařilo splnit a v mnoha aspektech tyto cíle dokonce překonat. Zůstávají nicméně i některé aspekty, které se zcela vyřešit nepodařilo a na něž bych se rád zaměřil v následujícím funkčním období – jedná se zejména o nutnost stabilizovat doktorské studium, zvýšit počet docentů a profesorů na pracovišti, podpořit více zájem o studium tzv. strategických specializací (baltistika, ukrajinistika, bělorusistika, kavkazologie) a celkově vést koncepční diskusi o personální stabilizaci a finanční strategii v kontextu možné nestability finančních zdrojů (koronavirová krize, poměrně značná závislost ÚVES na základním balíčku a případné další hrozby).

 

Oblast personálního rozvoje

V oblasti personálního rozvoje, který je úzce propojen s rozpočtovými možnostmi ÚVES, se podařilo z velké části naplnit cíle koncepce a dokonce původní představy překonat. Na počátku roku 2018 disponoval ÚVES 15 zaměstnanci, z nichž dva pracovali na poloviční úvazek (při přepočtu na úvazky měl ústav k dispozici 14 úvazků, z toho jeden úvazek/lektorát byl plně hrazen lotyšskou stranou). Na konci prosince 2020 bude mít ÚVES 22 zaměstnanců, z nichž 4 pracují na poloviční úvazek a jeden na nižší úvazek (Mgr. Morozov placený Akademickým centrem Borise Němcova pro výzkum Ruska /ACBN/; dolaďuje se ještě nástup druhého ředitele ACBN na poloviční úvazek, čímž by počet zaměstnanců ÚVES mohl stoupnout na konci roku na 23). Při přepočtu na úvazky bude mít ÚVES na konci roku 2020 celkově 19 úvazků; v případě zaměstnání druhého ředitele ACBN 19,5 úvazků (z toho jeden úvazek/lektorát je plně hrazen lotyšskou stranou; 3,5 úvazku je hrazeno z projektu PRIMUS, financovaného ze 75 % UK a 25 % FF UK a 2 X 0,5 úvazku z prostředků grantu CRP; větší část úvazku kolegyně Rychevy je hrazena z grantu OPVV). Z výše uvedeného je patrné, že navýšení personálního zabezpečení ÚVES vycházelo z několika finančních zdrojů a strategií.

Dva úvazky byly v tomto období vytvořeny jako nezbytné a souvisely se strategiemi bývalého vedení ÚVES a Filozofické fakulty. Prvním bylo vytvoření pracovního místa docenta pro obor Kavkazologie, vycházejícího z nově předložené akreditace navazujícího magisterského programu Východoevropská studia, které zavádělo modul Kavkazologie. Na toto místo byla přijata doc. Petra Košťálová – díky jejímu úsilí se podařilo nastavit základní pravidla rozvoje kavkazologie a zároveň se od školního roku 2020/2021 může kavkazologie pochlubit dvěma studenty, kteří si modul vybrali). Druhé funkční místo bylo vytvořeno v souvislosti s otevřením učitelských studijních programů Ruského jazyka a literatury, vyučovaných ÚVES, ze zdrojů poskytnutých FF UK a projektu OPVV (ty budou k dispozici do září 2022) – na toto pracovní místo Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání byla přijata dr. Ekaterina Rycheva a i zde lze konstatovat, že si již tento studijní program našel své nové studenty.

Další navýšení pracovních úvazků od roku 2020 souviselo se strategií podpory vědeckých aktivit ÚVES a s přijetím grantu PRIMUS, který připravil dr. Ivan Simic ve spolupráci s dr. Tumisem, k financování. Díky tomuto grantu působí od roku 2020 na ÚVES 4 noví zaměstnanci (a jeden na KJBS; grant pokrývá celkově 3,5 úvazku; je plánován do prosince 2022 s možným prodloužením o dva roky). Vědecké aktivity ÚVES jsou podporovány i dalším projektem svázaným s ústavem, jímž je Akademické centrum Borise Němcova pro výzkum Ruska, kde se předpokládá od konce roku 2020 či začátku roku 2021 nástup druhého ředitele ACBN, jenž bude financován z vnějších prostředků.

Od roku 2020 rozhodlo vedení ÚVES o navýšení personálních kapacit z prostředků projektu CRP o dva poloviční úvazky. Hlavním cílem tohoto navýšení byly dvě dlouhodobé strategie ÚVES: 1) podpořit vědecké aktivity ÚVES ve směru areálového bádání; 2) umožnit úspěšným absolventům ÚVES, a tedy mladší generaci badatelů, zapojit se aktivně do činnosti ÚVES. V této logice bylo otevřeno pracovní místo (poloviční úvazek) na pozici Ukrajinistika, neboť podpora ukrajinistiky jako druhé velké specializace v rámci ÚVES, je dlouhodobým strategickým cílem ÚVES – ve výběrovém řízení uspěl doktorand ÚVES Mgr. Radomyr Mokryk (jeden z členů týmu PRIMUS, kde má druhý poloviční úvazek). Dále bylo vytvořeno pracovní místo odborného asistenta se zaměřením na východní Evropu – od tohoto pracovníka se očekávala zejména podpora a koordinace všech vědeckých aktivit v rámci projektových a badatelských aktivit, které vznikly na ÚVES (PRIMUS, ISSR, CRP, ACBN, 4EU a další). Výběrové řízení na toto pracovní místo vyhrála doktorandka ÚVES Mgr. Olga Leshková. Strategie podpory těchto dvou míst z prostředků CRP a výsledky činnosti obou doktorandů jsou momentálně vyhodnocovány – v tuto chvíli se předpokládá jejich podpora ze zdrojů CRP (a zároveň precizace či přeformulování jejich pracovní náplně a případně úvazku – v závislosti na výši zdrojů z CRP a strategii ÚVES) i v roce 2021, kdy dojde k celkovému zhodnocení efektivity jejich práce a rozhodnutí o jejich případném dalším pokračování na těchto pozicích.

Díky diverzifikaci finančních zdrojů a možnosti čerpat finance z dalších projektů (PROGRES, CRP, OPVV, ACBN, PRIMUS, vládní strategie navyšování minimální mzdy financované UK o více než 6 tisíc Kč v posledních třech letech, Arménské velvyslanectví, případně další) se podařilo navýšit nejen počet úvazků na ÚVES, ale také alespoň částečně zvýšit i finanční ohodnocení interních pracovníků ÚVES. Na počátku funkčního období jsem si vytkl za cíl přiblížit platy většiny zaměstnanců, zejména těch klíčových k 30 tisíci Kč hrubého, což se z velké části podařilo (i tak menšina některých zaměstnanců zůstala nadále na tzv. podlahách). S navyšováním minimální mzdy pro pracovníky na vysokých školách se nicméně minimálně mzda (26.500,- Kč) velmi přiblížila hranici 30 tisíc Kč, takže hranice mezi těmi, kteří zůstávají blízko podlah, a těmi, kteří se pohybují na hranici 30 tisíc Kč, jsou v zásadě zanedbatelné, a také částka 30 tisíc Kč se stále více jeví jako doslova zcela minimální ohodnocení plnohodnotně pracujícího interního pracovníka ÚVES. Vzhledem k tomu, že lze očekávat přiblížení minimální mzdy k 30 tisícům, je nutné zvažovat pro další funkční období navyšování mezd klíčových pracovníků ÚVES, nechceme-li, aby došlo ke ztrátě jejich motivace. O plánované strategii pojednám v předložené koncepci rozvoje na roky 2021–2023; významnou roli v této úvaze musí hrát i nutnost připravit se na možné krácení rozpočtu v balíčcích ústavů v souvislosti se současnou finanční krizí a celkově se vypořádat se zranitelností ÚVES vyplývající se značné závislosti na balíčcích (zejména 710440; neboť balíček na vědu je zmrazen a je otázkou, jestli se nějakým způsobem zvýšené vědecké aktivity projeví finančně).

K neúspěchům v personální politice lze jednoznačně přičíst to, že se v tomto funkčním období nepodařilo podat ani jednu habilitaci a profesuru, což je jeden z hlavních úkolů pro období následující.

 

Oblast pedagogické činnosti

Činnost ÚVES v pedagogické oblasti lze v období let 2018–2020 hodnotit veskrze pozitivně. I zde se podařilo splnit drtivou většinu vytčených úkolů a překonat i jistá očekávání z počátku roku 2018. Pro další funkční období je potřeba stabilizovat situaci v oblasti doktorského studia, zejména ve studijním programu Slovanské literatury, přičemž tento proces byl již nastartován v roce 2020.

Za klíčové v této oblasti lze pokládat zejména úspěšný proces zvládnutí reakreditací a získání nových akreditací pro učitelské obory. V pregraduálním studiu se podařilo prodloužit či získat platnost reakreditací, a to následovně:

Filologie – Východoevropská studia, bc. – 28. 8. 2028

Filologie – Východoevropská studia, NMgr. – 28. 8. 2028

Filologie – Ruský jazyk a literatura, bc. – 16. 7. 2028

Filologie – Ruský jazyk a literatura, NMgr. – 31. 8. 2029

Filologie – Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání, Bc. – 22. 5. 2029

Filologie – Učitelství ruského jazyka pro střední školy, NMgr. – 31. 12. 2024

 

Podle předběžných informací v současné době probíhá úspěšně proces reakreditací doktorského studia ve studijních programech Slovanské literatury a Slovanské filologie, na kterých ve spolupráci s ÚVES pracují především kolegové s Katedry jihoslovanských a balkanistických studií FF UK (KJBS). Ve spolupráci s KJBS a Katedrou středoevropských studií (KSES) byl úspěšně dokončen i proces reakreditace habilitačního i jmenovacího řízení v programu Slavistika:

FF UK – Slavistika – habilitační i jmenovací řízení – do 16. 7. 2030.

 

Velmi pozitivně lze hodnotit také fakt, že se ÚVES dařilo v letech 2018–2020 přilákat navzdory všeobecnému poklesu přihlášek a počtu studentů konstantně velmi vysoký počet uchazečů. Z následující tabulky lze vyčíst skutečnost, že počet přihlášených studentů dosáhl vrcholu v roce 2019, zatímco v roce 2020 lehce poklesl, což lze přičíst spíše specifickým podmínkám v důsledku koronavirové krize v roce 2020 a tomu, že FF UK v této situaci neotevřela druhé kolo přijímacího řízení, které se na ÚVES v předchozím roce osvědčilo. Počet studentů, kteří ke studiu nastoupili, zůstával po celé období konstantní (46 v roce 2018 a shodně 50 v letech 2019 a 2020). Varující je úbytek studentů přijatých v roce 2018 – ze 46 jich v současné době studuje 29 (nicméně tento úbytek není obecně na FF UK ničím neobvyklým), úbytek v počtu studentů, kteří se ke studiu přihlásili v roce 2019, se zatím nijak zásadně neprojevil – z 50 přijatých studentů jich stále studuje 43.

Rok Přihlášení

Bc. + Mgr.

Přijatí

Bc. + Mgr.

Nastoupilo

Bc. + Mgr.

Studuje

Bc. + Mgr.

2018 108 + 55 39 + 25 28 + 18 12 + 17
2019 164 + 51 55 + 13 39 + 11 33 + 10
2020 109 + 66 31 + 65 21 + 29 21 + 29

 

Velmi pozitivně hodnotím též počet obhájených bakalářských a magisterských prací v letech 2018–2020 – celkově 29 bakalářských a 25 magisterských. Jejich kvalita byla rozdílná, nicméně lze konstatovat, že se mezi nimi objevilo poměrně velké množství výborných či minimálně slušných absolventských prací.

Za velmi pozitivní v pregraduálním studiu považuji též rozšíření nabídky cizojazyčných kurzů (anglických, ruských), kterých se účastnili nejen studenti VES, ale také studenti jiných pracovišť napříč univerzitou a také erasmovští a jiní zahraniční studenti: ve školním roce 2017/2018 to byly 3 kurzy v AJ a 4 kurzy v RJ, ve školním roce 2018/2019 to bylo 5 kurzů v AJ a 3 v RJ, ve školním roce 2019/2020 to byly 3 kurzy v AJ a 4 v RJ a v zimním semestru školního roku 2020/2021 pak 3 kurzy v AJ a 3 v RJ.

 

Rok Bakalářské práce Magisterské práce Dizertační práce Rigorózní práce
2018 10 12 3 1
2019 4 6 2
2020 15 7 1
Celkově 29 25 6

 

V letech 2018–2020 probíhala napříč slavistickými pracovišti diskuse o další organizaci doktorského studia, přičemž jednou ze zvažovaných variant byla koncepce sjednocení dvou slovanských studijních programů (Slovanské filologie a Slovanské literatury) v jeden pod názvem Slavistika – počítalo se též s tím, že by se v takto široce koncipovaném studijním programu našlo místo pro zadávání prací historických, kulturologických, uměnovědných aj. a zároveň by byl tento program otevřen areálově blízkým, byť neslovanským studiím (například hungaristika, kavkazologie, případně další). Pro tuto myšlenku se nicméně vedoucím třech základních součástí nepodařilo získat podporu garantů a klíčových osobností dvou dosavadních studijních programů, proto se nakonec přistoupilo k zahájení požadované reakreditace dvou stávajících studijních programů, která v současné době nadále probíhá (podle posledních zpráv se již blíží k úspěšnému dokončení). Ve spolupráci s vedoucími všech tří základních součástí, podílejících se na tomto studijním programu, byly učiněny kroky, zejména personální (navržení členů vědecké rady), jež by měly oživit v posledních letech upadající zájem o studium v programu Slovanské literatury. Stabilizace situace tohoto studijního programu zůstává nadále klíčovou i pro následující funkční období 2021–2023. V letech 2019–2020 se ÚVES aktivně podílel též na rozvoji mezinárodního doktorského studijního programu Germanoslavistika (ve spolupráci s doc. Libuší Heczkovou), do něhož byli v roce 2020 přijati dva studenti, kteří kmenově spadají pod ÚVES (jeden z nich se zároveň stane součástí týmu PRIMUS).

 

Počet přijatých studentů kmenově spadajících pod ÚVES do doktorských programů

Rok Slovanské filologie Slovanské literatury Germanoslavistika
2018 2 1 Neotvírala se
2019 1 0 Neotvírala se
2020 1 1 2

 

Oblast vědecké činnosti

V oblasti vědecké činnosti, kterou jsem ve své předložené koncepci na konci roku 2017 identifikoval jako největší slabinu, zaznamenal ÚVES řadu pozoruhodných úspěchů, byť některé problémy nadále přetrvávají a bude jim věnováno další úsilí. Oblast vědy považuji za jednu z klíčových součástí činnosti pracoviště. ÚVES se snažil rozvíjet strategii založenou na úzké spolupráci s blízkými pracovišti na FF UK, a to jednak v rámci formalizovaných projektů (členství pracovníků ÚVES ve třech PROGRESECH, aktivity v rámci ISSR a CRP), ale i neformálních kontaktů. Dále se jednalo o vlastní projekty ÚVES, k nimž patřil zejména důraz na aktivity Akademického centra Borise Němcova pro výzkum Ruska či aktivity mezinárodní vědecké skupiny PRIMUS – oba tyto projekty byly zároveň otevřeny spolupráci na úrovni fakulty i mimo ni. Dalším významným impulzem v rozvoji mezinárodních aktivit a vědecké činnosti byly formální i neformální kontakty s pracovišti a kolegy v rámci UK i mimo UK, od počátku roku 2018 se velmi osvědčila zejména spolupráce s Katedrou ruských a východoevropských studií FSV UK pod vedením doc. Kateřiny Králové, díky níž bylo uskutečněno několik výrazných akcí, včetně mezinárodních konferencí. Později, zhruba od poloviny roku 2019 až do současnosti se začala osvědčovat výrazně spolupráce se slavistickými pracovišti Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci v rámci projektu CRP (původně Fond F), která bude nadále rozvíjena, a také mezinárodní spolupráce v rámci projektů 4EU+Alliance vedených kolegyní dr. Alenou Markovou (ve spolupráci s její skupinou Eastern Europe in Intercontextual Frameworks /https://4euplus.eu/4EU-157.html/ v rámci Flagship 2 byla uskutečněna v srpnu 2020 Mezinárodní letní škola v Praze na Filozofické fakultě, jíž se účastnili též kolegové z univerzit v Miláně, v Heidelbergu a ve Varšavě).

K nejvýznamnějším mezinárodním i místním vědeckým akcím ÚVES patřily (jedná se jen o výběr):

  • Pravidelné Konference mladých slavistů – 14. ročník 1.–2. listopadu 2018, 15. ročník 3.–4. prosince 2020 (online) – v https://slavkonf.ff.cuni.cz/cs/o-konferenci/;
  • Druhá a třetí konference Ukrajinistů – II. 10.–11. listopadu 2018 (https://uves.ff.cuni.cz/cs/2018/10/29/ii-mezinarodni-konference-ukrajinistu-v-praze/); III. 26.–27. listopadu 2020;
  • První a druhý ročník studentské mezioborové konference: Studentské dialogy o východní Evropě I a II (Brno – Olomouc – Praha), 18. října 2019 (Praha); 14. října 2020 (Brno, online);
  • The Summer School „Eastern Europe from the Post-Socialist Perspective: Changes and Challenges, 24.–28. srpna 2020 (Praha, Filozofická fakulta; projekt 4EU ve spolupráci s dr. Alenou Markovou);
  • First International Conference of BNAC „Understanding of Liberty in Russia“ in 2019 (https://uves.ff.cuni.cz/cs/2019/04/20/centrum-borise-nemcova-ff-uk-organizuje-mezinarodni-vedeckou-konferenci);
  • International Conference „World War II: History and Memory in 2019 – https://uves.ff.cuni.cz/cs/2019/03/17/international-conference-world-war-ii-history-and-memory/;
  • Workshop „The Sickle and Veil Project“, jímž se 27. října 2020 představí PRIMUS skupina – online workshop (https://uves.ff.cuni.cz/cs/2020/10/02/the-sickle-and-veil-project/);
  • Visegrad Partnership Literary Award v letech 2018–19 (http://veapla.eu/en/home/);
  • Významné aktivity ACBN (viz zde: https://cbn.ff.cuni.cz/cs/archiv-akci/);
  • Další významné aktivity ÚVES (viz zde: https://uves.ff.cuni.cz/cs/veda-a-vyzkum/vyznamne-aktivity-pracoviste/).

Pracoviště též udržovalo pracovní kontakty a spolupráci s tradičními partnery v zemích východní Evropy (viz univerzity zmíněné v koncepci rozvoje na roky 2018–2020 na Ukrajině, v Rusku, Pobaltí, Bělorusku, Polsku, Německu, ve Švédsku, v USA), zaměřilo se ale i na rozvoj dalších spoluprací, z nichž nejnadějněji se jeví probíhající (a vzhledem ke koronavirové krizi do jara 2020 odložená) jednání s představiteli Russian and East European Studies (REES) při Oxford of School of Global and Area Studies (OSGA) a s představiteli Centre for Baltic and East European Studies (CBEES) při University of Södertörn (Stockholm). Významné jsou i nově navázané kontakty v rámci spolupráce 4EU+ na univerzitách v Milánu, ve Varšavě, v Heidelbergu a v Kodani. K důležitým kontaktům patří i spolupráce s Univerzitou Sapienza v Římě, s níž jsme v kontaktu zejména prostřednictvím společného studijního doktorského programu Germanoslavistika.

Mám-li definovat některé slabiny strategie v oblasti vědecké činnosti, musím konstatovat, že navzdory zvýšené aktivitě zejména některých zaměstnanců ÚVES v publikační činnosti (zejména pak ve významných vědeckých periodicích), přetrvává nadále poměrně slabá aktivita v této sféře – lze nicméně očekávat, že v následujících letech by se měl počet publikací zvyšovat, neboť mnoho zaměstnanců ÚVES se v posledních třech letech věnovalo přípravné, výzkumné části, a v následujících letech by se tato strategie měla přetavit v jejich větší publikační aktivitu, což hodlám podporovat a vyžadovat i s ohledem k nutnosti zahájení habilitačních, případně profesorských řízení.

 

Oblast dalšího rozvoje

K významným aktivitám ÚVES patří vydávání odborného recenzovaného časopisu Oriens Aliter, který se v minulých letech dostal do potíží vzhledem k problémům s dodržováním termínu vydání čísel. Díky úsilí mého zástupce, dr. Marka Příhody, se nicméně v tomto roce podařila tato ztráta dohnat a na konci roku budeme disponovat nepřetržitou řadou vydaných čísel od roku 2014 do prvního čísla 2020, a v následujících letech se pokusíme prosadit časopis do některé z mezinárodních databází.

ÚVES v tomto období podporoval též významné studentské aktivity a aktivity vedoucí k propagaci studia Ruska a východní Evropy obecně. Podílel se též na výuce kurzů v rámci Univerzity třetího věku. Nevyhýbal se aktivitám souvisejícím s třetí rolí univerzity. Někteří členové ÚVES přispívali svými komentáři ve veřejnoprávních médiích a publikovali texty v novinách či popularizačních časopisech. Podíleli se též na řadě veřejných přednášek popularizujících obor (viz aktivity ÚVES – https://uves.ff.cuni.cz/cs/veda-a-vyzkum/vyznamne-aktivity-pracoviste/).

 

V Liberci 26. října 2020

PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2018–2020

 

 

PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

 

 

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2018–2020 (ÚVES FF UK) bude v hlavních rysech sledovat kontinuitu cílů a vývoje pracoviště v širší perspektivě od reformy slavistiky a baltistiky v březnu 2006, v užší perspektivě pak od samostatného působení ÚVES od února 2011. Celkově lze konstatovat, že ÚVES procházel v posledních více než deseti letech velmi úspěšnou transformací, díky níž se podařilo vybudovat základy studia, založené na akreditacích dvou doplňujících se programů/oborů – areálově pojatého programu Východoevropská studia a filologicky pojatého programu/oboru Ruský jazyk a literatura. O úspěchu této koncepce a strategii propagace svědčí i to, že oba programy/obory zaznamenaly v době obecného poklesu zájmu uchazečů o studium na Filozofické fakultě vzestupný počet zájemců o studium obou programů/oborů. Za velmi pozitivní rys vývoje posledních dvanácti let lze považovat též personální stabilizaci ústavu, která vyšla vstříc zejména potřebám výuky na ÚVES. Neméně důležité byly též aktivity členů ústavu v budování kontaktů s domácími institucemi. Za nejvýznamnější lze považovat velmi úzkou a tradiční spolupráci s kolegy ze Slovanského ústavu AVČR, v.v.i. (SLU),[1] z Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Ostravské univerzity a se slavistickými pracovišti na FF UK. V posledních dvou letech se rozvíjela spolupráce i s dalšími pracovišti FF UK v rámci Institutu pro studium strategických regionů /ISSR/ či s kolegy z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Velmi významnou součástí aktivit ÚVES jsou i rozvíjející se vztahy se zahraničními institucemi a kolegy – ústav se může opírat o spolupráci s významnými pracovišti a odborníky ve všech důležitých státech východní a střední Evropy;[2] v posledních letech začal budovat i důležité kontakty s kolegy ze západních univerzit.[3] V následujících letech se jako klíčový projekt ÚVES jeví spolupráce s Fondem Borise Němcova, jež probíhala v posledním roce (2016/17), a vznik Akademického centra Borise Němcova pro studium Ruska. V neposlední řadě musím ocenit i vynikající práci se studenty ÚVES, kteří patří na Filozofické fakultě k těm nejaktivnějším (například projekt Encyklopedie migrace a další aktivity Východoevropského klubu). Podpora a rozvoj jejich aktivit patří k základním bodům této koncepce.

 

Ačkoli ÚVES dle mého soudu náleží ke stabilizovaným, svébytným a plně samostatným základním součástem Filozofické fakulty UK, nelze opominout i některé významné limity a problémy, na jejichž řešení klade tato koncepce důraz. Jedná se zejména o oblast rozvoje vědecké činnosti ústavu, jež byla ve srovnání s ostatními ústavy Filozofické fakulty spíše podprůměrná. V souladu s nově připravovaným a diskutovaným Kariérním a atestačním řádem Filozofické fakulty UK předpokládám zavedení zásadních kroků k tomu, aby byl ÚVES v této důležité oblasti konkurenceschopný. V souvislosti s podporou vědecké činnosti považuji též za velmi důležitou diskusi s vedením dalších dvou slavistických pracovišť (Katedra jihoslovanských a balkanistických studií /KJBS/, Katedra středoevropských studií /KSES/) a oborovými radami obou oborů doktorského studia (Slovanské literatury a Slovanské filologie), jež by měly vést k vyšší efektivitě a vědecké aktivitě doktorandů. Jednou ze slabostí současného fungování ÚVES se jeví též skutečnost, že na rozdíl od vzrůstajícího zájmu o ruštinu a ruskou kulturu se nedaří zaujmout více uchazečů ke studiu ukrajinštiny a baltských jazyků. Součástí této koncepce musí být tedy i hledání cest, jak ještě více toto studium zatraktivnit.

 

Oblast personálního rozvoje

 

Pod vedením stávajícího ředitele ústavu, PhDr. Marka Příhody, Ph.D., proběhla, jak jsem již konstatoval, úspěšná a střízlivá personální obměna pracoviště, zohledňující potřeby výuky ÚVES, která vedla k jeho celkové stabilizaci. V současnosti ústav disponuje 15 zaměstnanci, z nichž pracují 2 na poloviční úvazek (při přepočtu na úvazky má ústav k dispozici 14 úvazků, z toho 1 úvazek/lektorát je plně hrazen lotyšskou stranou). Základní součást je rozdělena do tří seminářů:

 

1) Seminář rusistiky (funkční zařazení: 3 docenti, 5 odborných asistentů)

2) Seminář ukrajinistiky a slavistiky (funkční zařazení: 2 odborní asistenti, 1 lektor)

3) Seminář baltistiky (funkční zařazení: 1 docent, 1 odborný asistent, 2 lektoři)

 

Současnou výši úvazků považuji v minimalistické verzi za dostačující. V případě uvažované akreditace kavkazských studií v rámci magisterského studia programu Východoevropská studia (viz bod Rozvoj pedagogické činnosti) by bylo nezbytné otevřít jedno funkční místo docenta (ostatní pedagogové, kteří v posledních letech vyučují kavkazské jazyky a další předměty, jsou již dnes placeni z externích zdrojů, které se předpokládají i v budoucnu). Značné požadavky a rostoucí zájem studentů o jazykové kurzy ruského jazyka, zvláště po předpokládaném schválení akreditace učitelského oboru Ruština pro střední školy, vedou k úvahám o potřebě vytvořit jedno funkční místo rusisty-lingvisty, případně lektora, což by bylo ale možné jen v případě navýšení rozpočtu ze strany vedení fakulty. Současný stav a plná vytíženost vyučujících ruského jazyka brání otevírat nové kurzy, po nichž je poptávka nejen mezi studenty ÚVES, ale i studenty jiných kateder a fakult.

 

Vzhledem k rozpočtovým možnostem ústavu, jenž se stále potýká se značným rozpočtovým propadem základního balíčku z roku 2014 (o 23.2 %), který se navzdory jistým pozitivním finančním kompenzacím vedení fakulty nepodařilo stále ani zdaleka vyrovnat, nepředpokládám otevření nových funkčních míst, pokud by nedošlo ze strany vedení fakulty k navýšení základního balíčku, jenž by nová funkční místa plně pokrýval. Kromě snahy přesvědčit vedení fakulty, aby finančně činnost ústavu podpořilo navýšením základního balíčku, budeme hledat možnosti jak zajistit finanční zdroje i jinými cestami (vědecká a grantová činnost – viz bod Rozvoj vědecké činnosti; další možností je jednání s velvyslanectvími a jinými institucemi, jež mohou mít zájem finančně podpořit pedagogickou a vědeckou činnost ústavu – například prostřednictvím projektů Centra Borise Němcova pro studium Ruska). Jakékoli navýšení finančních zdrojů ÚVES kromě jasně účelově určených prostředků bude směřovat k navýšení platů současných zaměstnanců. K základním prioritám ústavu bude náležet snaha najít nové zdroje, například prostřednictvím vyšší vědecké aktivity zaměstnanců ústavu. Nízké finanční ohodnocení jednotlivých členů ústavu, z nichž drtivá většina dosahuje jen na minimální tabulkové mzdy a je tudíž závislá i na jiných zdrojích příjmu, nepřispívá v žádném ohledu k rozvoji ústavu (zejména vědecké excelenci, která je jedním z hlavních cílů této koncepce). Nelze ale předpokládat, že tyto zdroje budou mezi zaměstnance rozdělovány plošně, naopak jimi budou motivováni ti, kteří se o ně zaslouží a kteří pro ústav dělají něco navíc. Součástí této strategie bude i hledání možností jak snížit výukové povinnosti jednotlivých vyučujících (například otevírání některých předmětů jednou za dva roky, částečné zapojování doktorandů do výuky,  spolupráce na výuce s dalšími ústavy FF UK či pracovišti UK, například s kolegy z FSV UK). Případná nutnost vyučovat nové kurzy bude řešena uzavíráním smluv na dobu určitou s lektory či dohodou o provedení práce.

 

ÚVES patří k stabilizovaným a personálně plně funkčním pracovištím. V posledních 12 letech procházel značnou personální obměnou, jež do jeho řad přiváděla spíše mladší zaměstnance s potenciálem vědeckého růstu, který se v současnosti začíná naplňovat. Došlo k úspěšné generační obměně pracoviště, kdy vysoký věkový průměr nebyl kompenzován perspektivními pracovníky střední generace, namísto toho nastoupila generace mladší, která teprve získávala doktorské tituly a nyní dospěla k možnostem habilitace. ÚVES má proto také nízký průměrný věk pracovníků (okolo 40 let). Třebaže již dnes ÚVES disponuje potřebným počtem docentů, je žádoucí (spíše nutné!), aby se jejich počet během funkčního období 2018–2020 zvýšil. Předpokládám, že v následujících třech letech předloží své habilitační práce minimálně zástupci všech tří seminářů – rusistiky (dr. Marek Příhoda), ukrajinistiky a slavistiky (dr. Stanislav Tumis) a baltistiky (dr. Pavel Štoll). Během tohoto období budu vytvářet též předpoklady pro to, aby se i další mladší zaměstnanci ústavu vědecky rozvíjeli a mohli přistoupit k habilitačnímu řízení nejpozději v letech 2021–2023. Nanejvýš důležitou prioritou ÚVES je vytvořit podmínky k zahájení profesorského jmenovacího řízení některého z členů ústavu, když ne v tomto funkčním období, pak rozhodně v období následujícím, neboť ústav v současnosti funkčním profesorským místem nedisponuje, což považuji za velkou slabost. Pro naplnění výše zmíněných postupů budu s jednotlivými kandidáty hovořit o možnosti udělení tvůrčího volna či podpoře zahraničních pobytů.

 

Rozvoj pedagogické činnosti

 

V posledních více než deseti letech byly pod vedením stávajícího ředitele dr. Marka Příhody položeny fundamentální základy studia, založené na akreditaci areálově pojatého studia programu Východoevropská studia (samostatná a sdružená forma studia se čtyřmi stávajícími jazykovými specializacemi – litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) a v nedávných letech též na akreditaci filologicky pojatého studia Ruský jazyk a literatura. Struktura pracoviště je v souladu s výše zmíněnou koncepcí studia rozdělena do tří seminářů (viz výše). Vedení ústavu začalo také připravovat předpoklady pro možné budoucí vytvoření nového Semináře kavkazských studií (se třemi jazykovými specializacemi – arménština, ázerbájdžánština a gruzínština). V návaznosti na tyto aktivity budu podporovat plánované začlenění modulu kavkazských studií v rámci magisterského studia programu Východoevropská studia při přípravě nových akreditací.

 

Platnost akreditací:

Filologie – Východoevropská studia, bc. – 1. 3. 2019

Filologie – Východoevropská studia, NMgr. – 31. 12. 2019

Filologie – Ruský jazyk a literatura, bc. – 31. 3. 2020

Filologie – Ruský jazyk a literatura, NMgr. – 31. 7. 2022

Filologie – Slovanské literatury, Ph.D. – 31. 12. 2024

Filologie – Slovanské filologie, Ph.D. – 31. 12. 2024

 

Vedle zmíněných platných akreditací považuji za významné dokončení akreditačního procesu bakalářského a magisterského studia učitelství ruštiny pro střední školy, která se připravuje v souladu s obecnými fakultními požadavky a ve spolupráci s dalšími fakultními pracovišti od června 2014. Při výuce budou nadále využívány všechny prvky, přispívající k oborové i výukové pestrosti studia, jako je rozšiřující se nabídka specializačních kurzů a volitelných seminářů, přednášky zahraničních hostujících profesorů, spolupráce s oborově blízkými základními součástmi FF UK (KJBS, KSES, Ústav české literatury a komparatistiky, Ústav obecné lingvistiky, Ústav světových dějin, Ústav translatologie atd.) a jiných fakult UK. V této souvislosti již proběhla jednání o možnosti společné výuky a přizpůsobování rozvrhů s některými z těchto pracovišť. Za velmi zásadní považuji též rozšířit nabídku kurzů vyučovaných v cizích jazycích, nejen pro zahraniční (většinou erasmovské studenty), ale též pro české posluchače. Při úpravě stávajících akreditací bych zejména v NMgr. velmi rád posílil seminární prvky výuky. Budeme i nadále přesvědčovat studenty, aby využili velké množství příležitostí k studijním pobytům na univerzitách ve východní i v západní Evropě.

 

Za velmi zásadní bod koncepce považuji zkvalitnění doktorského studia, které je realizováno ve spolupráci s dalšími dvěma slavistickými pracovišti (KJBS, KSES). Fungování doktorského studia v posledních letech vykazovalo z hlediska ÚVES určité problémy, jež byly částečně dané malým počtem absolventů přicházejících do doktorského studia z magisterských programů ústavu. ÚVES se mohl pochlubit jen malým počtem absolventů doktorského studia, ale mnozí studenti se ani nijak výrazněji nezapojovali do činnosti ústavu (výuková činnost, vědecké výstupy, pomoc s organizací ústavu). Až v poslední době se situace alespoň částečně začala měnit k lepšímu, což je spojené i s nástupem absolventů srostlých s ÚVES do doktorského studia. O problémech doktorského studia a možnostech jeho zkvalitnění bych rád zahájil koncepční debatu s vedoucími obou dalších slavistických pracovišť, předsedy a členy oborových rad, ale také se školiteli doktorandů a samotnými studenty doktorského studia. Z této debaty by měly vyplynout základní požadavky na působení doktoranda na jednotlivých ústavech (jeho vědecký a pedagogický přínos pro jednotlivé ústavy) a na školitele, potažmo ústavy (v čem mohou doktorandům v jejich studiu pomoci). Osobně se budu zasazovat zejména o to, aby studenti doktorského studia efektivně využívali nemalých finančních prostředků, které v současnosti směřují na podporu vědeckých aktivit doktorandů, a o jejich pedagogické působení. K vyšší efektivitě doktorského studia bych rád využil aktivit jednotlivých vědeckých skupin v rámci ISSR (Skupina pro výzkum paměti na semiperiferiích Evropy) a dalších výzkumných center FF UK, do nichž se již ÚVES aktivně zapojil (více viz bod Rozvoj vědecké činnosti).

 

Ačkoli ústav neměl v posledních několika letech nouzi o zájemce o studium, což se projevilo rostoucím počtem přihlášek ke studiu, neznamená to, že by v tomto ohledu bylo vše ideální a nebyl zde prostor ke zlepšením. I když mnohé z problémů jsou na základě našich analýz obecné v podstatě pro všechny základní součásti FF UK, rád bych otevřel debatu, která by měla za cíl najít způsoby, jak tyto problémy co nejvíce minimalizovat. Ke specifickým problémům ÚVES patří fakt, že nemáme nouzi o uchazeče se zájmem o studium ruského jazyka a ruské kultury, zatímco o studium ukrajinštiny a baltských jazyků a jejich kultur je zájem relativně nízký. Ze všech těchto důvodů je nezbytně nutné nadále pokračovat v propagaci nabízených programů/oborů. Budeme navazovat na všechny úspěšné formy propagace (v rámci dne otevřených dveří, spolupráce s ÚJOP, aktivity našich studentů, popularizující obor, například prostřednictvím Encyklopedie migrace, časopisu Navýchod, Východoevropského klubu a dalších). Uvažuje se i o dalších propagačních možnostech ve spolupráci s našimi studenty a absolventy (nabízí se například možnost prezentace programů/oborů na vytipovaných gymnáziích a středních školách, spolupráce s ambasádami, s českými centry na Ukrajině, která by mohla napomoci k přípravě dalších schopných ukrajinských studentů na přijímací zkoušky, či s Integračním centrem pro cizince v ČR a Integračním centrem Praha). Z analýz ÚVES též vyplývá, že dochází k poměrně značnému úbytku studentů v průběhu studia, přičemž zásadní redukce přichází většinou v prvním ročníku, kdy se mnozí ze studentů rozhodnou v dalším studiu nepokračovat, nebo nejsou schopni splnit své studijní povinnosti. Rád bych otevřel debatu o důvodech úbytku studentů, které by měly být hlouběji analyzovány, a mělo by se zjistit, zda nelze udělat více, aby alespoň někteří z nich dále ve studiu pokračovali.

 

Rozvoj vědecké činnosti

 

Z analýzy fungování ÚVES vychází oblast vědecké činnosti navzdory jistým zlepšením v posledních dvou letech jako nejslabší článek. Za klíčové důvody tohoto stavu považuji několik skutečností: vedení ústavu čelilo v posledních 10 letech nutnosti budovat ústav v řadě důležitých aspektů do jisté míry od základu a soustředilo se tak pochopitelně na jiné priority (akreditace, personální obměna a omlazení pracoviště atd.), relativní izolace ústavu i jednotlivých badatelů v rámci struktury FF UK, naprosto nedostatečné finanční ohodnocení drtivé většiny členů ústavu, které je nutí hledat další zdroje příjmů jinde a brání jim tak věnovat se kromě výuky plně vědeckým aktivitám (situace většiny z nich se navíc radikálně zhoršila po značném rozpočtovém propadu základního balíčku v roce 2014, viz bod Oblast personálního rozvoje). Vědecká činnost zaměstnanců FF UK se dostává stále více do popředí na žebříčku důležitosti, o čemž svědčí i základní myšlenky diskutovaného Kariérního a atestačního řádu, i současné vládní strategie vůči univerzitám. K lepším vědeckým výsledkům ÚVES může napomoci odstranění výše zmíněných negativních příčin tohoto stavu. První z nich je již bezpředmětná, neboť dosavadnímu vedení ÚVES se podařilo vybudovat po všech stránkách plně funkční pracoviště, které nyní může soustředit pozornost k vědeckým aktivitám, jež budou patřit k prioritám této koncepce. Velmi kvituji, že k odstranění izolace jednotlivých ústavů a badatelů velmi výrazně pomáhá strategie současného vedení FF UK při vytváření výzkumných center a snahy propojit různá pracoviště a badatele ke spolupráci, na čemž se ÚVES snažil v posledním roce participovat. Možnosti takové spolupráce chceme v dalších letech rozvíjet. K finanční situaci ústavu jsem se již vyjádřil v bodu Oblast personálního rozvoje. Jsem připraven využít jakékoli příležitosti k navýšení platů zaměstnanců ÚVES, zároveň je chci motivovat k vyšší vědecké aktivitě garancí toho, že co do rozpočtu ústavu přinesou svou vědeckou činností, se z velké části projeví v jejich platech (odměňovat však nehodlám jen za vědeckou činnost, ale za jakoukoliv jinou nadstandardní činnost ve prospěch ústavu).

 

Mám-li být zcela konkrétní, považuji za důležité, že 9 z 15 zaměstnanců ÚVES participuje ve dvou programech Progres – konkrétně „Místa střetávání: Strategické regiony mezi Evropou, Severní Afrikou a Asií“ pod vedením doc. Daniela Berounského a „Jazyk v proměnách času, místa a kultury“ pod vedením doc. Petra Čermáka. Budu motivovat členy jednotlivých Progresů, aby využívali této příležitost k rozvoji všech výzkumných aktivit, zejména těch, jež budou mít mezinárodní rozměr (účast na vědeckých konferencích v zahraničí, publikování výsledků práce v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech). Současné badatele ÚVES z programů Progres budu povzbuzovat k vědecké aktivitě, která by měla zajistit, že zůstanou součástí týmů Progres, a zároveň podněcovat i zbylé zaměstnance ÚVES k takové vědecké činnosti, jež by jim pomohla stát se součástí některého z týmů Progres.

 

Další významnou příležitost vymanit se z vědecké izolace nabízí strategie současného vedení FF UK při zakládání výzkumných center. V rámci ISSR vznikly dvě skupiny (Skupina pro výzkum kolektivní paměti na semiperiferiích Evropy a Skupina pro výzkum studené války), do jejichž činnosti se začlenili i zaměstnanci a studenti z ÚVES. Členové ÚVES (někteří juniorští badatelé, doktorandi a magistři) se výrazně angažují zejména ve Skupině pro výzkum kolektivní paměti na semiperiferiích Evropy, která se ve spolupráci s badateli z Fakulty sociálních věd pod vedením dr. Kateřiny Králové podílela na přípravě několika workshopů za účasti významných zahraničních vědců. Skupina hodlá nadále pokračovat ve spolupráci na přípravě vědeckých konferencí a workshopů napříč univerzitními pracovišti (zejména ve spolupráci s FSV) a zároveň zaměřit pozornost na praktickou přípravu vědecké dráhy doktorandů a mladých badatelů ÚVES. Bude též využívat jakýchkoli grantových příležitostí typu UNCE a jiných, organizovaných napříč jednotlivými fakultními a univerzitními pracovišti, k získání nutných finančních prostředků. Pro badatele ÚVES, kteří se soustřeďují na zkoumání strategických regionů, považuji za klíčové napojení na ústavy a badatele spojené v rámci ISSR a Progresu „Místa střetávání“, jež vytvářejí předpoklady k formování a badatelské spolupráci napříč ústavy, což bylo dosud jen velmi složité. Předpokládám, že významnou součástí těchto vědeckých aktivit se stane také plánované Akademické centrum Borise Němcova pro studium Ruska, jež má být založeno v prosinci 2017. V kontextu všech výše uvedených projektů hodlám hovořit též s lingvisty ÚVES o možnosti vytvoření podobně koncipované badatelské skupiny v rámci Centra pro studium a společnost a k jejich integraci do tohoto výzkumného centra. Budu též podporovat prohloubení úzké spolupráce rusistických doktorandů a zaměstnanců ÚVES na vědeckých projektech prof. PhDr. Hany Gladkové, CSc. (v současnosti se někteří z nich podílí na projektu NAKI). Ve spolupráci s vedoucími semináře rusistiky doc. Dr. phil. Markusem Gigerem a členy dalších fakultních i mimofakultních pražských pracovišť bych rád otevřel debatu o tom, jak by se značka „slavistiky“ spojená úzce s Prahou (zejména ve vnímání u východních a jižních Slovanů) dala ještě lépe využívat. V souvislosti s vědeckými aktivitami ÚVES bych rád otevřel i věcnou diskusi nad možností najít společné (zastřešující) vědecké téma, jež by podpořilo týmovou vědeckou práci ústavu.

 

V časovém horizontu dvou let budu vyžadovat minimální příspěvek každého zaměstnance v RIV (toto minimum bude dohodnuto při společné diskusi členů ústavu a při hodnocení budu uplatňovat nikoli plošný, ale individuální přístup). Budu motivovat badatele na ÚVES k publikacím v excelentních českých a zejména zahraničních časopisech (WoS, Scopus či ERIH+) a monografií. Byl bych rád, kdyby si zaměstnanci ústavu uvědomili, že velmi záleží na tom, v jakých periodicích publikují svůj výzkum a na jaké konference jezdí. Z tohoto důvodu bych rád jmenoval jednoho člena ÚVES, který by měl na starosti vědeckou agendu ústavu a pomáhal ostatním ve spolupráci s SVI hledat efektivní možnosti publikační činnosti a vědeckého rozvoje (k navazování a rozvoji zahraničních kontaktů by mělo být ve vyšší míře využíváno i možností v rámci programů ERASMUS či mezifakultních a meziuniverzitních smluv). Kromě jiného budu podporovat aktivity směřující k rozvoji dalších významných kontaktů s vědci ve východní Evropě a na Západě (byl bych rád, kdyby se podařil navázat kontakt s univerzitami a vědeckými Centry zabývajícími se východní Evropou ve větší míře také v západní Evropě a ve Spojených státech a v Kanadě; ve spolupráci s vedením ISSR a kolegy z FSV bych rád podpořil spolupráci s prestižními pracovišti typu School of Slavonic and East European Studies, University College of London), podávání grantů atd. Podpora všech těchto aktivit se nebude týkat jen zaměstnanců ústavu, ale též doktorandů, kteří by měli část svého studia strávit v zahraničí. V závislosti na finančních zdrojích a jiných možnostech budu hledat cestu, jak přitáhnout alespoň na omezenou dobu na ÚVES kvalitní zahraniční doktorandy.

 

Výhled dalších oblastí rozvoje základní součásti

 

Kromě výše zmíněných priorit rozvoje ÚVES bych rád nadále podporoval některé další tradiční projekty pracoviště. Patří k nim podpora budoucích ročníků Konference mladých slavistů, která se stala profilujícím projektem pracoviště s vlastní publikační řadou. Dále se jedná o snahu udržet odborný časopis Oriens Aliter, vycházející ve spolupráci s Přikarpatskou národní univerzitou Vasyla Stefanyka v Ivano-Frankivsku. Periodikum by mělo být posíleno o nové redaktory, kteří by se v co nejbližší době pokusili o jeho zařazení do databáze ERIH+. Budu též podporovat všechny aktivity sloužící k propagaci programů/oborů ÚVES, studentské aktivity (Encyklopedie migrace, Východoevropský klub, časopis Navýchod) a další. V řízení ústavu hodlám úzce spolupracovat s vedoucími tří seminářů a svým zástupcem, jímž hodlám jmenovat dr. Marka Příhodu. Jeho zkušenosti s řízením ústavu považuji za naprosto zásadní. Kromě toho zvažuji ještě jmenování druhého zástupce, jehož agenda by byla svázána zejména s podporou vědeckých aktivit ÚVES.

 

 

 

 

V Liberci 15. srpna 2017                                                                                                                                                                                       PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

Koncepce ve formátu PDF ke stažení zde.

————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–

[1] Spolupráci se SLU jako strategickým partnerem bych rád dále prohluboval i v návaznosti na smlouvu o realizaci doktorského studia v programu Slovanské filologie, jež byla podepsána v roce 2017.

[2] V pobaltských státech se řadí mezi nejvýznamnější partnery Lotyšská univerzita v Rize a Vilniuská univerzita, v Rusku a Bělorusku se jedná o Moskevskou státní univerzitu, Ruskou státní humanitní univerzitu v Moskvě, Sankt-Petěrburskou státní univerzitu a Běloruskou státní univerzitu v Minsku, na Ukrajině patří k nejdůležitějším pracovištím Kyjevská národní univerzita T. Ševčenka, Přikarpatská národní univerzita V. Stefanyka v Ivano-Frankivsku, Lvovská národní univerzita I. Franka, Národní univerzita J. Feďkovyče v Černovicích a mnohé další.

[3] Kontakty se zahraničními partnery jsou budovány zejména prostřednictvím meziuniverzitních a mezifakultních smluv, erasmovských výměnných pobytů a projektů. K nejvýznamnějším pracovištím v západní Evropě, s nimiž ÚVES spolupracuje, patří Lundská univerzita, německé univerzity v Heidelbergu, v Tübingenu, v Pasově a ve Frankfurtu nad Odrou, dále Jagelonská univerzita v Krakově, Univerzita Komenského v Bratislavě a mnohé další.

Úvod > O ústavu > Koncepce