Navazující magisterský program Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy

Navazující magisterský program Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy

Informace o programu na webu přijímacího řízení – zde.

Navazující magisterský studijní program Učitelství ruského jazyka pro střední školy je profilován jako akademicky orientované sdružené studium se základním zaměřením na jazykovou složku, která je uvedena do širšího kulturně-společenského kontextu a didaktických souvislostí. Didakticky pojatá oborová komponenta je tak podpořená pedagogickou propedeutikou a velkým podílem pedagogických praxí. Koncepce strukturované učitelské přípravy vychází z modelu celoživotní přípravy učitele a školy jako učící se instituce, z tzv. kompetenčního pojetí přípravy učitele. Sdružené studium nejen poskytuje absolventům lepší možnost pozdějšího uplatnění ve školském prostředí, ale také rozšiřuje možnosti využití nabytého vzdělání mimo systém školství. Široká kombinovatelnost učitelských programů výrazně podporuje individuální rozvoj studenta.

Absolventi programu Učitelství ruského jazyka pro střední školy jsou připraveni vykonávat učitelskou profesi na základní či střední škole v příslušném programui v aprobacích tomuto programu blízkých; působit v dalších pozicích ve vzdělávacím systému vyžadujících plnou učitelskou kvalifikaci; uplatnit se v médiích, nakladatelstvích, komunikačních agenturách, státní správě či odborných institucích na nejrůznějších pozicích, které vyžadují plně rozvinuté odborné kompetence v daném oboru.

Informace o přijímacím řízení na navazující magisterský program Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy – pouze sdružené studium.

Jedná se o prezenční formu studia (dvouletá standardní doba studia)

Struktura ústní zkoušky

Každý uchazeč dostane celkem čtyři otázky: 1) otázku ověřující orientaci v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe vycházející ze znalostí a dovedností bakalářského studijního programu zaměřeného na vzdělávání, 2) otázku ověřující motivace ke studiu a zájem o obor, 3) otázku ověřující znalosti ruštiny nejméně na stupni C1 podle SERR – uchazeči bude zadána otázka z jazykového systému současné ruštiny (jehož znalost při pohovoru vedeném v ruštině uchazeč také prokáže), 4) otázku ověřující znalosti z oblasti historického, kulturního a literárního vývoje Ruska. Okruhy všech otázek budou vycházet ze seznamu četby, který uchazeč při ústní přijímací zkoušce povinně předkládá (30 položek) a kde vedle vybraných položek ze seznamu doporučené studijní literatury uvede další přečtené publikace (odborné i beletrii) vztahující se k jednotlivým tematickým blokům.

V prvním okruhu zkoušky půjde o strukturovaný rozhovor zaměřený na orientovanost uchazeče v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe. Uchazeči, který přijímací komisi odevzdá ověřenou kopii diplomu nebo doklad (vystavený studijním oddělením příslušné vysoké školy) potvrzující absolvování libovolného bakalářského programu se zaměřením na vzdělávání, bude tato část zkoušky prominuta a získá za ni plný počet bodů

 

Doporučená studijní literatura pro ústní zkoušku

Seznam doporučené studijní literatury je pouze orientační. Uchazeč má možnost si vybrat publikace podle svého odborného zájmu.

 

PEDAGOGIKA

KALHOUS, Z.; OBST, O. (2003). Didaktika sekundární školy. Olomouc: UP.

KASÍKOVÁ, H.; VALIŠOVÁ, A. a kol. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing.

PETTY, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

STROUHAL, M. (2013). Teorie výchovy. Praha: Grada Publishing.

 

PSYCHOLOGIE

ČÁP, J.; MAREŠ, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha, Portál (1. část).

KREJČOVÁ, L. (2013). Žáci potřebují přemýšlet. Co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál.

ŘÍČAN, P. (2016). Psychologie osobnosti (obor v pohybu). Praha: Grada Publishing.

VÁGNEROVÁ, M. (2005). Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum.

 

RUSKÝ JAZYK

BALCAR, M.: Ruská gramatika v kostce. Praha 2002.

BALCAR, M.: Sbírka cvičení k ruské gramatice. Praha 2009.

BRANDNER, A.:  Seminární cvičení z morfologie ruštiny. Plzeň 2006.

CSIRIKOVÁ, M. – VYSLOUŽILOVÁ, E.: Ruština v praxi. Praha 2002.

Kolektiv autorů: Příruční mluvnice ruštiny ve dvou dílech. Praha 1978.

MISTROVÁ, V. – OGANESJANOVÁ, D. – TREGUBOVÁ, J.: Cvičebnice ruské gramatiky. Praha 2004.

RAJNOCHOVÁ, N.: Domluvíte se rusky? Praha 2009.

ŽAŽA, S.: Paradigmatika a akcentace ruského slovesa. Brno 1991.

ГЛАЗУНОВА, О. И.: Грамматика русского языка в упражнениях и комментариях. Санкт-Петербург 2005

 

DIDAKTIKA RUSKÉHO JAZYKA

HRUŠKOVÁ, D. Nové formy a metody práce ve výuce jazyků. 2010.

CHODĚRA R. Didaktika cizích jazyků. Praha: Academia 2013.

JEŘÁBEK, J., TUPÝ, J. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Triton, 2006.

Klacc! 1, 2, 3 – Ruština pro SŠ. Klett. 2016.

PURM, R., JELÍNEK, S. a VESELÝ, J. Didaktika ruského jazyka: vybrané kapitoly. 3. vyd., rozš. a upr. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.

Raduga po-novomu 1, 2, 3, 4. Fraus. 2011.

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia // http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-gymnazia

Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání // http://www.nuv.cz/t/rvp-os

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání // http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani

Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Univerzita Palackého, Olomouc 2002.

 

RUSKÁ LITERATURA, DĚJINY A KULTURNÍ VÝVOJ RUSKA

HLOUŠKOVÁ, K. – KOMENDOVÁ, J. – ŘOUTIL, M. – TÉRA, M. – VYDRA, Z.: Dějiny Ruska. Praha 2017.

HOLZER, J.: Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno 2004.

HOLZER, J.: Politický systém Ruska. Hledání státu. Brno 2001.

HONZÍK, J. – PAROLEK, R.: Ruská klasická literatura (1789–1917). Praha 1977.

HORÁK, S.: Rusko a Střední Asie po rozpadu SSSR. Praha 2008.

HRALA, M.: Ruská moderní literatura 1890–2000. Praha 2007.

KARAMZIN, N. M.: Obrazy z dějin Říše ruské I-II. Praha 1984.

KASACK, W.: Slovník ruské literatury 20. století. Praha 2000.

MASARYK, T. G.: Rusko a Evropa: studie o duchovních proudech v Rusku. I.–III. díl. Praha 1996.

MOULIS, V.: Neobyčejný život Nikity Sergejeviče. N. S. Chruščov a jeho doba. Praha 2006.

NYKL, H.: Náboženství v ruské kultuře. Praha 2013.

PIPES, R.: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998.

PIPES, R.: Rusko za starého režimu. Praha 2004.

PUTNA, M. C. – ZADRAŽILOVÁ, M.: Rusko mimo Rusko. 2. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1994.

PUTNA, M. C.: Rusko mimo Rusko. 1. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1993.

Ruská středověká literatura. Od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského. Výbor textů 11.–14. století. Červený Kostelec 2013. (Případně starší vydání: Písemnictví ruského středověku: od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského: výbor textů 11.–14. stol. Praha 1989.)

ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska. Praha 2004.

ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska: přehled politického vývoje společnosti. Díl 1. Praha 1967.

ZUBOV, A. (ed.): Dějiny Ruska 20. století. 1.–2. díl. Praha 2014–2015.

Úvod > Uchazeč > Informace k přijímacímu řízení pro akademický rok 2021/2022 > Navazující magisterský program Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy