Navazující magisterský program Východoevropská studia

Navazující magisterský program Východoevropská studia (VES)

Informace o programu na webu přijímacího řízení – zde.

Dvouleté magisterské samostatné a sdružené studium programu Východoevropská studia (VES) navazuje na tříleté bakalářské studium VES. Studijní program je profilován jako filologické studium v pojetí „Cizí jazyky, kultura jazyka v synchronní i diachronní perspektivě a areálová studia“ se zvoleným areálovým jazykem A (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) a s odborným zaměřením na geografický, geopolitický prostor východní Evropy a její kulturně-společenský vývoj. Studijní program je stejně jako bakalářský stupeň koncipován jako integrované studium, jehož přirozenými složkami jsou jazyk, literatura, historie a kulturně-společenský areálový kontext. Program se dělí na blok předmětů společného základu a na tři základní moduly (lingvistický modul – slavistika, lingvistický modul – baltistika, literárněvědný a historický modul). Moduly mj. zahrnují předměty rozvíjející praktické jazykové kompetence studentů, cyklus přednášek o evropských a areálových kontextech literatur východní Evropy a lingvistické kurzy zaměřené na zkoumání příslušných jazyků v synchronní i diachronní perspektivě. Součástí samostatného navazujícího magisterského studijního programu VES je modul Další slovanský nebo baltský jazyk – jazyk B, který zahrnuje povinnou výuku dalšího areálového jazyka v rozsahu čtyř semestrů (výstupní jazyková kompetence studenta dalšího, resp. druhého areálového jazyka odpovídá úrovni B1 Evropského referenčního rámce pro jazyky). Povinné předměty jsou doplněny nabídkou volitelných předmětů. Navazující magisterské studium studijního programu VES je určeno nejen absolventům bakalářského studijního programu Východoevropská studia, ale mohou ho studovat i zájemci, kteří ukončili jiné příbuzné bakalářské studijní obory/programy nejen na UK v Praze, ale i dalších univerzitách. Podmínkou je znalost vybraného areálového jazyka (vstupní jazyková kompetence na stupni B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky) a prokázání podrobných znalostí společenských, politických, kulturních a historických reálií areálu východní Evropy.

 

Informace o přijímacím řízení na navazující magisterský program Východoevropská studia (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) – samostatné i sdružené studium.

Jedná se o prezenční formu studia (dvouletá standardní doba studia).

Struktura ústní zkoušky

Každý uchazeč dostane celkem tři otázky ověřující znalost 1) jednoho areálového (profilového) jazyka (nejméně na stupni B2 podle standardů Evropského referenčního rámce pro jazyky), 2) dějin východní Evropy, 3) literárního a kulturního vývoje východní Evropy. Okruhy všech otázek budou vycházet ze seznamu četby, který uchazeč při ústní přijímací zkoušce předloží (min. 15 položek) a kde vedle vybraných položek ze seznamu doporučené studijní literatury uvede všechny další přečtené publikace (odborné i beletrii) vztahující se k regionu východní Evropy.

V rámci přijímací zkoušky každý uchazeč sdělí volbu jedné z nabízených specializací (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) a jednoho z nabízených profilových modulů studia (lingvistický – slavistika, lingvistický – baltistika, literární, historický, kavkazologie). Modul kavkazologie je možné studovat pouze v rámci specializace ruština.

 

Doporučená studijní literatura pro ústní zkoušku

Seznam doporučené studijní literatury je pouze orientační. Uchazeč má možnost si vybrat publikace podle svého odborného zájmu.

 

AREÁLOVÝ (PROFILOVÝ) JAZYK

Litevský jazyk

AMBRAZAS, V.: Lithuanian Grammar. Vilnius 1997.

ENDZELĪNS, J.: Comparative Phonology and Morphology of the Baltic Languages. The Hague – Paris 1971.

ERHART, A.: Baltské jazyky. Praha 1984.

ERHART, A.: Litevština. Praha 1956.

PAULAUSKIENĖ, A.: Modern Lithuanian. Vilnius 1994.

Po truputį (učebnice, včetně interaktivní verze na CD). Vilnius 1998.

RAMONIENĖ, M.: Colloquial Lithuanian. London 1996.

RAMONIENĖ, M. – PribušauskaitĖ, J.: Praktinė lietuvių kalbos gramatika. Vilnius 2003.

STUMBRIENĖ, V. – KaškelevičienĖ, A.: Nė dienos be lietuvių kalbos. Vilnius 2001.

ŠELELYOVÁ, D. a kol.: Česko-lotyšsko-litevská konverzace. Praha 2008.

 

 

Lotyšský jazyk

CEPLĪTE, B. –  CEPLĪTIS, L L.: Latviešu valodas praktiskā gramatika. Riga 1997.

ENDZELĪNS, J.: Comparative Phonology and Morphology of the Baltic Languages. The Hague – Paris 1971.

ERHART, A.: Baltské jazyky. Praha 1984.

GRUŽANE, V. – EČA, A. – SPROGIS, V.: Grammatika latyšskogo jazyka. Riga 1995.

Latviešu valodas prasmes līmenis. Council of Europe 1997.

LIEGENIECE, L.: Latyšskij jazyk dlja vsech. Riga 2005.

NIKUĻCEVA, S.: Česko-lotyšský slovník (gramatická část). Praha 2006.

ŠALME, A. – ŪDRIS, P.: Do it in Latvian. Riga 2005.

ŠELELYOVÁ, D. a kol.: Česko-lotyšsko-litevská konverzace. Praha 2008.

ŠTOLL, P.: Lotyština pro Čechy, v elektronické podobě.

 

Ruský jazyk

BALCAR, M.: Sbírka cvičení k ruské gramatice. Praha 2009.

BRANDNER, A.:  Seminární cvičení z morfologie ruštiny. Plzeň 2006.

BALCAR, M.: Ruská gramatika v kostce. Praha 2002.

CSIRIKOVÁ, M. – VYSLOUŽILOVÁ, E.: Ruština v praxi. Praha 2002.

ГЛАЗУНОВА, О. И.: Грамматика русского языка в упражнениях и комментариях. Санкт-Петербург 2005

Kolektiv autorů: Příruční mluvnice ruštiny ve dvou dílech. Praha 1978.

MISTROVÁ, V. – OGANESJANOVÁ, D. – TREGUBOVÁ, J.: Cvičebnice ruské gramatiky. Praha 2004.

RAJNOCHOVÁ, N.: Domluvíte se rusky? Praha 2009.

ŽAŽA, S.: Paradigmatika a akcentace ruského slovesa. Brno 1991.

 

Ukrajinský jazyk

ANDERŠ, J.: Ukrajinština vážně a vesele. Olomouc 1999.

БАЛАНДІНА, Н. Ф. – АЛМАНОВА, О. В. – БЕЗНОСА, А. П. – ВОЛОШКО, О. В. – ОМЕЛЯНЕНКО, В. І.: Українська мова. Розвиток ситуативного мовлення. Харків 2007.

Чесько-український українсько-чеський кишеньковий словник. Оlomouc 2005.

ДАНИЛЕНКО, Л. І.: Чесько-український словник. Сучасна ділова мова. Київ 2000.

ДАНИЛЕНКО, Л. І., ПАЛАМАРЧУК, О. Л.: Перекладаємо чеською. Українсько-чеські прийменникові і безприйменникові конструкції. Київ 2001.

ГОРПИНИЧ, В. О.: Морфологія української мови: Підручник для студентів вищих навчальних закладів. Київ 2004.

LEŠKA, O. – SAVICKÝ, N. – ŠIŠKOVÁ, R.: Mluvnice současné ukrajinštiny. Praha 2001.

MYRONOVA, H.: Praktický kurz ukrajinštiny I. Brno 1999.

Українсько-чеські паралелі в текстах і ситуаціях: Розмовник. Київ 2002.

 

 

DĚJINY VÝCHODNÍ EVROPY

BABEROWSKI, J.: Rudý teror. Dějiny stalinismu. Praha 2004.

BOJKO, O. – GONĚC, V.: Nejnovější dějiny Ukrajiny. Brno 1997.

BRADLEY, J. F. N.: Válka a mír po roce 1945. Dějiny vztahů mezi Sovětským svazem a Západem. Praha 1994.

CROZIER, B.: Vzestup a pád sovětské říše. Praha 2004.

DANČÁK, B. –  Pospíšil, I. –  Rakovský, A.: Pobaltí v transformaci. Brno 1999.

DOUBRAVA, J.: Boris Jelcin. Car ruských změn. Praha 1997.

DURMAN, K.: Popely ještě žhavé. Válka a nukleární mír. Praha 2004.

DURMAN, K.: Popely ještě žhavé. II. Konce dobrodružství 1964–1991. Praha 2009.

DURMAN, K.: Útěk od praporů. Kreml a krize impéria 1964–1991. Praha 1998.

FIGES, O.: Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891–1924. Praha – Plzeň 2005.

HLOUŠKOVÁ, K. – KOMENDOVÁ, J. – ŘOUTIL, M. – TÉRA, M. – VYDRA, Z.: Dějiny Ruska. Praha 2017.

HOLZER, J.: Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno 2004.

HOLZER, J.: Politický systém Ruska. Hledání státu. Brno 2001.

HORÁK, S.: Rusko a Střední Asie po rozpadu SSSR. Praha 2008.

KARAMZIN, N. M.: Obrazy z dějin Říše ruské I-II. Praha 1984.

MALIA, M.: Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917–1991. Praha 2004.

MOULIS, V.: Neobyčejný život Nikity Sergejeviče. N. S. Chruščov a jeho doba. Praha 2006.

PIPES, R.: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998.

PIPES, R.: Rusko za starého režimu. Praha 2004.

SAHANOVIČ, H. –  ŠYBIEKA Z.: Dějiny Běloruska. Praha 2006.

SERVICE, R.: Lenin. Praha 2002.

ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska: přehled politického vývoje společnosti. Díl 1. Praha 1967.

ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska. Praha 2004.

ŠVEC, L. – MACURA, V. – ŠTOLL, P.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996.

ŠVORC, P.: Zakletá zem / Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha 2007.

TAUBMAN, W.: Chruščov. Člověk a jeho doba. Praha 2005.

TUCKER, R. C.: Stalin. Na vrcholu moci. Revoluce shora 1928-1941. Praha 2000.

VEBER, V.: Leninova vláda (Rusko 1917–1924). Praha 2003.

VEBER, V.: Mikuláš II. a jeho svět (Rusko 1894–1917). Praha 2000.

VEBER, V.: Stalinovo impérium (Rusko 1924–1953). Praha 2003.

VYKOUKAL, J. – LITERA, B. – TEJCHMAN, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha 2000.

WANNER, J.: Brežněv a východní Evropa. Praha 1995.

ZÁJEDOVÁ, I.: Pobaltská regionální spolupráce. Praha 2006.

ZUBOV, A. (ed.): Dějiny Ruska 20. století. 1.–2. díl. Praha 2014–2015.

 

LITERATRY A KULTURNÍ VÝVOJ VÝCHODNÍ EVROPY

ČYŽEVSKYJ, D.: A History of Ukrainian Literature. New-York – Edmonton 1997.

HONZÍK, J. – PAROLEK, R.: Ruská klasická literatura (1789–1917). Praha 1977.

HRALA, M.: Ruská moderní literatura 1890–2000. Praha 2007.

CHAMBERLAINOVÁ, L.: Filozofický parník: Lenin a vyhnání inteligence. Praha 2009.

KASACK, W.: Slovník ruské literatury 20. století. Praha 2000.

KUBILIUS, V. a kol.: Lithuanian Literature. Vilnius 1997.

LUCKYJ, G.: Ukrainian Literature in the Twentieth Century. A Reader´s Guide. Toronto – Buffalo – London 1972 (1992).

MASARYK, T. G.: Rusko a Evropa: studie o duchovních proudech v Rusku. I.–III. díl. Praha 1996.

MORÁVKOVÁ, A.: Děti stepní Hellady: Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Praha 2001.

NYKL, H.: Náboženství v ruské kultuře. Praha 2013.

PAROLEK, R.: Litevská literatura: vývoj a tvůrčí osobnosti. Praha 1996.

PAROLEK, R.: Lotyšská literatura: vývoj a tvůrčí osobnosti. Praha 2000.

POSPÍŠIL, I. a kol.: Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha 2001.

PUTNA, M. C.: Rusko mimo Rusko. 1. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1993.

PUTNA, M. C. – ZADRAŽILOVÁ, M.: Rusko mimo Rusko. 2. díl, Dějiny a kultura ruské emigrace 1917–1991. Brno 1994.

Ruská středověká literatura. Od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského. Výbor textů 11.–14. století. Červený Kostelec 2013. (Případně starší vydání: Písemnictví ruského středověku: od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského: výbor textů 11.–14. stol. Praha 1989.)

ŘEHOŘÍKOVÁ, L. – STECH, R. M.: Ukrajina, davaj, Ukrajina! Antologie současných ukrajinských povídek. Brno 2012.

SAVICKÝ, I.: Osudová setkání: Češi v Rusku a Rusové v Čechách 1914–1938. Praha 1999.

SLABIHOUDOVÁ, N. – VLČKOVÁ, A. – ŠTOLL, P.: Slovník pobaltských spisovatelů: estonská, litevská a lotyšská literatura. Praha 2008.

Slovník ruskej literatúry 11.–20. storočia. Bratislava 2007.

Sto padesát let česko-ukrajinských literárních styků: 1814–1964. Praha 1968.

Svatí a hříšníci: staroruská literatura 11.–12. století. Červený Kostelec 2015.

ŠPIDLÍK, T.: Ruská idea: jiný pohled na člověka. Velehrad – Roma 1996.

ŠTOLL, P.: Lotyšská kultura a jednota bratrská: české kontexty lotyšských kulturních tradic v 17.–20. století. Praha 2013.

ZADRAŽILOVÁ, M.: Ruská literatura přelomu 19. a 20. století. Praha 1995.

ZYLINSKYJ, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. Praha 1995.

 

 

Úvod > Uchazeč > Informace k přijímacímu řízení pro akademický rok 2021/2022 > Navazující magisterský program Východoevropská studia