Koncepce

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na období 2015–2017

 

PhDr. Marek Příhoda, Ph.D.

 

Základní rys předkládané koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚVES FF UK) na období 2015–2017 spatřuji v bezprostřední návaznosti na směřování Semináře východoevropských studií Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (od 1. března 2006 do 31. ledna 2011) i samostatného Ústavu východoevropských studií FF UK (od 1. února 2011), zejména pak na proměny, kterými základní součást prošla po roce 2012. Vzhledem k naznačené kontinuitě hlavních cílů považuji za klíčovou součást navrhovaného materiálu analýzu naplnění cílů vytčených v koncepci předložené stávajícím vedením ústavu jeho členům na konci roku 2011. Kritické porovnání aktuální situace pracoviště s obecnými vizemi i konkrétními úkoly obsaženými v programu na roky 2012–2014 tudíž není jen bilancí jednoho funkčního období, ale nabízí i základní východiska pro jeho fungování minimálně pro budoucí tři léta.

Pokud nahlížíme na uplynulé období, vymezené počátkem nevyhnutelné fundamentální reformy slavistiky na naší fakultě v březnu 2006, můžeme konstatovat, že pracoviště prodělalo v relativně krátké době zásadní personální obměnu i bezprecedentní transformaci studijních plánů, respektující stávající filologický základ fakultní slavistiky i její tradiční profilové směry bádání. Hlavní principy reformy zohlednily především formální nároky strukturovaného studia i personální možnosti pracoviště, vyšly vstříc požadavkům trhu práce a v neposlední řadě reagovaly na změněnou strukturu potenciálních uchazečů o studium. V první fázi se podařilo připravit koncepci a úspěšně akreditovat areálově pojaté studium oboru Východoevropská studia (jednooborová a dvouoborová forma) v bakalářském i navazujícím magisterském stupni se zachováním všech čtyř stávajících jazykových specializací (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština). Pokud jde o období let 2012–2014, vývoj již samostatného Ústavu východoevropských studií FF UK se nesl ve znamení dvou obecných tendencí. První z nich bylo završení základních kroků transformace studijních plánů započaté v roce 2006 a zahrnující v daném mezidobí zejména přípravu koncepce a akreditaci oboru Ruský jazyk a literatura (jednooborová forma) v bakalářském i navazujícím magisterském stupni. Druhý související trend uplynulého funkčního období spočíval na jedné straně v rozšíření spektra pedagogické činnosti a na straně druhé ve výrazném zvýšení celkového počtu studentů nově akreditovaných oborů bakalářského a především navazujícího magisterského studia.

 

Akreditace a studium

Akreditační proces

Z hlediska přípravy koncepcí a akreditačního zabezpečení oborů bakalářského a navazujícího magisterského studia, jež tvořily jednu z priorit koncepce rozvoje ústavu v letech 2012–2014, mohu konstatovat naplnění všech hlavních dlouhodobých cílů. V první polovině roku 2013 byla prodloužena platnost akreditace navazujícího magisterského oboru Východoevropská studia (jednooborové a dvouoborové studium). Vedle dílčích změn zohledňujících zkušenosti s dosavadním fungováním oboru inovovaná podoba studijního plánu i nadále zahrnuje čtyři profilové jazyky (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) i volbu tří specializačních modulů (lingvistický modul – slavistika, lingvistický modul – baltistika, literárněvědný a historický modul), stejně jako studium jazyků v diachronním a širším slavistickém (respektive baltistickém) pojetí.  

Pro období let 2012–2014 považuji za klíčový mezník reformy studia na ÚVES FF UK konstituování nového oboru Ruský jazyk a literatura (jednooborové studium) v bakalářském i navazujícím magisterském stupni. Obor Ruský jazyk
a literatura reaguje na zvýšený zájem o studium ruštiny i ruské kultury, který jsme registrovali u potenciálních uchazečů o studium v několika uplynulých letech. Koncepce oboru doplňuje areálově pojatý obor Východoevropská studia o prohloubené studium národní filologie pro jednoznačně nejsilnější jazykovou specializaci v rámci ústavu. V první polovině roku 2012 byla udělena akreditace bakalářské formě oboru, což umožnilo dodatečně vypsat řádné přijímací řízení a otevřít první ročník již v akademickém roce 2012/2013. V první polovině roku 2013 byl vedením pracoviště zpracován akreditační materiál navazující magisterské formy téhož oboru. Její koncepce oproti bakalářskému stupni předpokládá vedle oborového filologicky pojatého základu možnost dílčích specializací ve třech profilových složkách oboru (jazyk, literatura, kultura a dějiny) formou povinně volitelných seminářů. V dubnu roku 2014 byl úspěšně dokončen akreditační proces na úrovni Akreditační komise MŠMT ČR, v červnu 2014 byla na stránce ústavu zveřejněna kompletní prezentace oboru určená uchazečům, došlo k podání návrhu na vypsání řádného přijímacího řízení v roce 2015 a stanovení jeho podmínek.

Tabulka platnosti akreditací bakalářských a navazujících magisterských oborů garantovaných ÚVES FF UK:

Název programu Typ programu Studijní doba Název oboru Platnost akreditace
Filologie B 3 Východoevropská studia

(jednooborové a dvouoborové studium) 

1.3.2019
Filologie N 2 Východoevropská studia

 (jednooborové a dvouoborové studium) 

31.12.2019
Filologie B 3 Ruský jazyk a literatura

(jednooborové studium) 

31.3.2020
Filologie N 2 Ruský jazyk a literatura

(jednooborové studium) 

31.7.2022

Za jednu z cest k zatraktivnění oborové nabídky Ústavu východoevropských studií FF UK a využití jeho filologického zázemí považuji možnost akreditace učitelství ruštiny pro střední školy formou učitelské specializace v rámci bakalářského studia a samostatné akreditace v navazujícím magisterském stupni. V červnu 2014 se odehrály první konzultace s vedením fakulty s tím, že do konce roku 2014 by mělo dojít k přípravě koncepce v souladu s obecnými fakultními požadavky a ve spolupráci s dalšími fakultními pracovišti. V případě úspěšné akreditace lze předpokládat otevření nového oboru poprvé od akademického roku 2016/2017.

Za nezbytnou podmínku udržení odpovídajícího personálního zázemí i budoucí prestiže nejen oborů garantovaných ÚVES FF UK, ale celé fakultní slavistiky pokládám zachování možnosti konat v tomto oboru habilitační a jmenovací řízení. V prvních měsících roku 2014 jsem proto z pozice ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK inicioval přípravu reakreditační žádosti habilitačního oboru Slavistika rozšířenou o konání řízení ke jmenování profesorem. Akreditační materiál připravený v součinnosti s předsedkyněmi oborových rad doktorských oborů Slovanské filologie
a Slovanské literatury prof. Hanou Gladkovou a doc. Helenou Ulbrechtovou byl postoupen děkance fakulty a bez připomínek doporučen Komisí pro vědu AS FF UK. V druhé polovině roku 2014 se předpokládá jeho další projednání příslušnými fakultními a univerzitními orgány.

Z hlediska pedagogického fungování vývoj pracoviště v uplynulých třech letech směřoval k rozšíření spektra výukové činnosti, spojeného s podstatným navýšením počtu studentů i absolventů nově konstituovaných oborů: obor Východoevropská studia v bakalářském stupni ke
30. červnu 2014 studuje 68, v navazujícím magisterském stupni 27 studentů, bakalářský obor Ruský jazyk a literatura 19 studentů; obor Východoevropská studia v bakalářském stupni absolvovalo od doby jeho otevření v akademickém roce 2007/2008 celkem 26 absolventů ve všech jazykových specializacích, obor Východoevropská studia v navazujícím magisterském stupni absolvovali od doby jeho otevření v akademickém roce 2010/2011 celkem 3 absolventi (údaje ke 30. červnu 2014). Poprvé byl v rámci navazujícího magisterského stupně oboru Východoevropská studia realizován specializační modul lingvistika-baltistika i všechny profilové jazykové specializace; od roku 2012 došlo k otevření prvních dvou ročníků nového bakalářského oboru Ruský jazyk a literatura. V minulých letech se i nadále pravidelně uskutečňovaly kurzy běloruštiny formou čtyřsemestrálního dvouhodinového praktického jazykového kurzu s výstupní kompetencí odpovídající stupni B1 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Další realizace programu běloruštiny jako neprofilového jazyka B bude záležet na možnostech získání externích finančních prostředků i na zájmu ze strany studentů. V akademickém roce 2013/2014 byl ve spolupráci s externími vyučujícími realizován přednáškový cyklus Úvod do arménských studií, který se setkal se zájmem studentů napříč různými fakultními obory. Po předběžných konzultacích s Velvyslanectvím Arménské republiky v České republice a za účasti vedení fakulty i vedení Ústavu východoevropských studií FF UK došlo k uzavření oficiální dohody o finanční podpoře konání specializačního bloku armenistických kurzů (Úvod do arménské literatury I.-II., Dějiny Arménie I.-II.), zahrnující od akademického roku 2014/2015 jazykové kurzy arménštiny pro začátečníky (Úvod do arménštiny I.-II.). Od akademického roku 2014/2015 budou s externí finanční podporou Azerbaijan Student Network (Czech Republic) do nabídky ústavu zařazeny kurzy ázerbájdžánštiny pro začátečníky a předmět Úvod do studia Ázerbájdžánu. Koncepce výuky obou nových jazyků v programu pracoviště (arménština, ázerbájdžánština) bude přizpůsobena formátu neprofilového jazyka studia (jazyk B) s výstupní kompetencí odpovídající stupni B1 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Perspektivně se počítá s jejich přímým začleněním do akreditace oboru Východoevropská studia. V případě trvající externí finanční podpory, adekvátního personálního zabezpečení i zájmu ze strany studentů lze uvažovat o vytvoření samostatného specializačního modulu zaměřeného na kavkazská studia v rámci navazujícího magisterského studia oboru Východoevropská studia.

Hlavní úkol pro další funkční období v oblasti pedagogické činnosti spatřuji jednak v realizaci nově akreditovaného navazujícího magisterského oboru Ruský jazyk a literatura a udržení, případně rozšíření stávající nabídky specializačních kurzů primárně formou volitelných seminářů. Jako nedílnou součást nabídky ústavu i nadále vnímám přednášky hostujících zahraničních odborníků, realizované na základě smluv o spolupráci. Pro zajištění oborové pestrosti a kvality výuky považuji za nebytné nadále pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci se členy dalších oborově blízkých základních součástí FF UK (zejména Katedry jihoslovanských a balkanistických studií, Katedry středoevropských studií, Ústavu české literatury a komparatistiky, Ústavu obecné lingvistiky, Ústavu světových dějin, Ústavu translatologie) na výuce akreditovaných studijních oborů, zejména při realizaci navazujícího magisterského studia. Z hlediska akreditačního zabezpečení slavistických studií vidím zásadní cíl pro nadcházející funkční období v úspěšné reakreditaci stávajících postgraduálních oborů Slovanské filologie a Slovanské literatury, na jejichž realizaci se Ústav východoevropských studií FF UK podílí. Za klíčovou v tomto procesu pokládám iniciativu a roli předsedů oborových rad
a garantů obou oborů. V následujících letech 2015–2017 hodlám vytvořit prostor pro diskuzi o perspektivní akreditaci dalších menších filologických oborů (prioritně samostatné baltistiky); východiskem jakýchkoli úvah tímto směrem se musí stát reálné zhodnocení možností pracoviště odborně garantovat a pedagogicky zabezpečit výuku dalších studijních oborů.

 

Dobíhající studium

Za naplnění hlavního cíle předcházející koncepce směrem k dobíhajícímu studiu považuji fakt, že za akademické roky 2011/2012 a 2012/2013 pětiletý magisterský obor Východoevropská studia se specializací ukončilo celkem 21 absolventů ve všech dílčích specializacích (lithuanistika, lettonistika, rusistika, ukrajinistika), z nichž část pokračuje ve studiu doktorských programů i v aktivní spolupráci s naším pracovištěm. Pětiletý magisterský obor Východoevropská studia se specializací (platnost akreditace do 31.10.2016) má nyní už jen dva studenty.

 

 

 

Informační zázemí a propagace oboru

Hlavní informační servis pro zaměstnance, externí spolupracovníky i studenty ústavu poskytovala v uplynulých letech průběžně aktualizovaná vlastní internetová stránka (http://uves.ff.cuni.cz/), zahrnující mimo jiné komplexní prezentaci realizovaných oborů, zaměřenou na potenciální uchazeče o studium (materiál „Proč si vybrat obor Východoevropská studia?“, „Proč si vybrat obor Ruský jazyk a literatura?“, podrobný komentář k průběhu přijímacího řízení včetně seznamů doporučené studijní literatury k ústním zkouškám a příkladů modelových otázek z jednotlivých tematických oblastí) a nově i představení činnosti ústavu a jeho jednotlivých seminářů. Na začátku roku 2013 došlo ke spuštění vlastní facebookové stránky ÚVES FF UK umožňující pružněji a ve větším rozsahu prezentovat rozmanité spektrum aktivit ústavu a dávající jejím uživatelům prostor pro zpětnou vazbu a případné komentáře. Při propagaci bakalářských a navazujících magisterských oborů se osvědčila také spolupráce s Ústavem jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, cílené oslovování zahraničních zájemců o vysokoškolské studium (zejména z Běloruska, Ruska a Ukrajiny) formou veřejných prezentací studijní nabídky ÚVES FF UK v rámci zahraničních cest i setkání s hostujícími delegacemi zahraničních studentů a pedagogů. Pracoviště se zapojilo do projektu „24 hodin s FF UK“, určeného pro talentované středoškoláky z České republiky. Ve všech uvedených aktivitách hodlám pokračovat i v následujícím funkčním období. Za úspěch a současně naplnění jednoho z vytčených cílů lze považovat podstatné navýšení počtu uchazečů o studium oborů Východoevropská studia
a Ruský jazyk a literatura.

Přehled počtu přihlášek ke studiu na Ústav východoevropských studií FF UK (2007-2014):

Rok Východoevropská studia – bc Východoevropská studia – nmgr. Ruský jazyk a literatura – bc Celkem
2007 (září) 64 64
2008 51 51
2009 81 81
2010 74 15 89
2011 75 31 106
2012 92 42 49 183
2013 70 38 102 210
2014 74 38 106 218

 

Personální situace a perspektivy odborného růstu

V uplynulém funkčním období lze vysledovat tendenci k personální stabilizaci pracoviště a udržení jeho organizační struktury odpovídající požadavkům nově realizovaných oborů. Během uplynulých tří let došlo jen k několika nutným personálním výměnám a zároveň posílení ústavu o specialistu na klíčovou oblast diachronní jazykovědy, dosud nezastoupenou v odborné struktuře jeho akademických pracovníků. V roce 2012 se interním zaměstnancem ÚVES FF UK pro obor jazykovědná rusistika na základě konkurzu stal doc. Dr. phil. Markus Giger (pracovní poměr v rozsahu plného úvazku). V roce 2013 na základě vlastní žádosti na ústav přestoupil Mgr. Václav Čermák, Ph.D. (pracovní poměr v rozsahu polovičního úvazku), který zaštiťuje obor diachronní jazykovědná rusistika a slavistika. V roce 2013 se interní zaměstnankyní ústavu pro obor moderní ruská literatura a literární věda na základě konkurzu stala Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (pracovní poměr v rozsahu plného úvazku). V roce 2014 se interními zaměstnankyněmi pracoviště na základě konkurzu staly Mgr. Veronika Stranz-Nikitina, Ph.D. na pozici odborný asistent se zaměřením na současný ruský jazyk (pracovní poměr v rozsahu plného úvazku) a doc. Dr. hist. Kristīne Ante na pozici lektor lotyšského jazyka (pracovní poměr v rozsahu plného úvazku).

Personální struktura Ústavu východoevropských studií FF UK (stav k 1.10.2014):

funkční zařazení docent odborný asistent lektor počty pracovníků podle vědecké hodnosti
na pracovišti 3 11 3 2CSc., 2Dr., 12Ph.D.

 

S cílem adekvátně zabezpečit výuku menších profilových areálových jazyků se podařilo zachovat interní lektorské místo ukrajinštiny, obsazené filologicky vzdělaným rodilým mluvčím, i interní lektoráty baltských jazyků, na jejichž financování se značnou měrou podílejí partnerské země formou příspěvku k platu litevského lektora a plného hrazení nákladů na lotyšský lektorát. Za jeden z pozitivních výsledků personálních proměn ústavu v minulých letech považuji skutečnost, že naprostou většinu předmětů tradičních složek filologického studia (jazyk, literatura, historie a kulturně-společenský kontext) akreditovaných oborů Východoevropská studia, Ruský jazyk a literatura odborně garantují interní akademičtí pracovníci ústavu s vědeckou hodností; praktické kurzy všech čtyř profilových jazyků studia (litevština, lotyština, ruština a ukrajinština) pak realizují specialisté s odpovídající pedagogickou praxí jazykové výuky.

Vzhledem k tomu, že se po roce 2012 Ústav východoevropských studií FF UK stal garantem relevantní části slavistického lingvistického bloku napříč jednotlivými areálovými slavistickými obory, a s cílem personálně rozšířit Seminář ukrajinistiky ÚVES FF UK (aktuálně 3 interní zaměstnanci, Seminář baltistiky – 4, Seminář rusistiky – 10), hodlám vedení fakulty navrhnout vnitřní transformaci pracoviště spočívající ve změně stávajícího Semináře ukrajinistiky na Seminář ukrajinistiky a slavistiky.

Z hlediska proměn odborné struktury ÚVES FF UK v uplynulých třech letech mohu konstatovat, že přijetím doc. Markuse Gigera do interního pracovního poměru a působením dvou zaměstnankyň s docentským akademickým titulem v pozici lektorů (lektorka lotyšského jazyka doc. Kristīne Ante a lektorka ukrajinského jazyka doc. Teťana Sverdan) došlo k jejímu posílení. Zároveň v oblasti vědeckého růstu zůstávají cíle vytčené v koncepci pro roky 2012–2014 nenaplněné. V uvedeném období bohužel nedošlo k podání ani jedné docentury stávajících interních akademických pracovníků s vědeckou hodností. Za jednu z priorit pro příští období proto pokládám důraz na zahájení habilitačních řízení. V odůvodněných případech vidím jako přiměřený motivační nástroj nabídku krátkodobého snížení přímé pedagogické zátěže, podporu žádosti
o udělení tvůrčího volna za účelem dokončení habilitačního spisu včetně zapojení do projektu na podporu kvalitních postdoků. V zájmu úspěšné reakreditace všech studijních oborů v horizontu 5 let i udržení dosavadní oborové pestrosti se v příštích letech hodlám zasadit o to, aby se adekvátní publikační výkon a zejména jasně definovaná perspektiva vědeckého růstu staly nedílným předpokladem pro dlouhodobější působení interních akademických pracovníků na našem ústavu. Na základě personální analýzy i diskuze uvnitř pracoviště pokládám za minimální cíl v oblasti kvalifikačního růstu zahájení tří habilitačních řízení současných interních zaměstnanců ústavu do konce roku 2017.

Ve sféře pedagogicko-výzkumného rozvoje pracoviště vidím v uplynulých letech pozitivní trend většího zapojení studentů navazujícího magisterského studia a doktorandů oborů Slovanské literatury a Slovanské filologie do odborné a grantové činnosti ústavu. Podařilo se rozšířit nabídku volitelných předmětů včetně výuky v ruštině realizované studenty postgraduálního studia v rámci jejich pedagogické praxe. V příštím období hodlám v této oblasti i nadále úzce komunikovat s předsedy oborových rad obou doktorských oborů i jednotlivými školiteli. Za jeden z úspěšných modelů integrujícího projektu považuji spolupráci studentů různých forem studia napříč slavistickými obory na organizaci každoroční Konference mladých slavistů zaštiťované Ústavem východoevropských studií FF UK.

 

Mezinárodní kontakty a vědecká spolupráce

V letech 2012–2014 se podařilo udržet a dále rozšířit síť mezinárodních kontaktů pracoviště a dohod se zahraničními akademickými pracovišti o pedagogické a vědecko-výzkumné spolupráci. S Lotyšskem a Litvou jsou uzavřeny jak mezistátní, tak i meziuniverzitní smlouvy (s Lotyšskou univerzitou v Rize a s Vilniuskou univerzitou), na litevské straně se rovněž realizuje spolupráce s Ústavem pro litevskou literaturu a folklor a Ústavem pro litevský jazyk zaměřená na oblast výzkumu litevské literatury, písemnictví Litevského velkoknížectví a litevského folkloru. Intenzivní mezinárodní spolupráce probíhá rovněž s univerzitami v Rusku a Bělorusku: vedle již fungujících smluv s Moskevskou státní univerzitou, Ruskou státní humanitní univerzitou v Moskvě, Běloruskou státní univerzitou v Minsku, Sankt-Petěrburskou státní univerzitou došlo v roce 2014 k uzavření smlouvy s Tambovskou státní univerzitou; podepsána byla rovněž smlouva o spolupráci s prestižní ruskou pedagogickou institucí (Ústav pro ruský jazyk), která umožňuje reciproční pobyty pedagogických pracovníků i studentů včetně možnosti zapojit postgraduální studenty (rodilé mluvčí) do výuky praktických kurzů současného ruského jazyka. Po roce 2006 se velice dynamickou a perspektivní oblastí mezinárodních aktivit ústavu staly kontakty s ukrajinskými univerzitními pracovišti. V současné době jsou uzavřeny mezifakultní a meziuniverzitní smlouvy o pedagogicko-vědecké spolupráci s Kyjevskou národní univerzitou T. Ševčenka, Národní univerzitou J. Feďkovyče v Černovicích, Lvovskou národní univerzitou I. Franka, Volyňskou (Východoevropskou) národní univerzitou L. Ukrajinky v Lucku, Přikarpatskou národní univerzitou V. Stefanyka v Ivano-Frankivsku (od roku 2012) a Ternopilskou národní pedagogickou univerzitou V. Hnaťuka (od roku 2013). Kapacita uzavřených smluv aktuálně pokrývá zájem členů i studentů pracoviště o zahraniční studijní a badatelské pobyty.

Studenti a zaměstnanci Ústavu východoevropských studií FF UK mají rovněž možnost aktivně využívat nabídky pobytů v rámci programů CEEPUS a ERASMUS. Ústav východoevropských studií FF UK má v současnosti uzavřeny smlouvy ERASMUS s následujícími partnerskými institucemi: Latvijas Universitāte (Lotyšsko), Vilniaus universitetas (Litva), Eberhard Karls Universität Tübingen (Německo), Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg (Německo), Europa-Universität Viadrina Frankfurt am Oder (Německo), Jyväskylän yliopisto (University of Jyväskylä) (Finsko), Uniwersytet Jagielloński w Krakowie (Polsko), Prešovská univerzita (Slovensko).

Jeden z dlouhodobých úkolů i pro příští funkční období spatřuji v oživení tradičních kontaktů ústavu s významnými slavistickými centry v německy mluvících zemích i v navázání vztahů s univerzitními pracovišti ve Velké Británii a USA, které se dlouhodobě věnují studiu východní Evropy. V případě dalšího rozšiřování kavkazských studií vidím stejný cíl i směrem k akademickým centrům v zakavkazských republikách.

Z českých vědeckých institucí vnímám jako klíčovou a perspektivní zejména tradiční kooperaci se Slovanským ústavem Akademie věd ČR v oblasti pedagogického působení a participace zaměstnanců obou institucí na společných vědeckých a publikačních projektech. Jako konkrétní příklad může sloužit projekt spolupráce mezi Ústavem východoevropských studií FF UK a Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., úspěšně řešený v roce 2012 v rámci rozvojového projektu MŠMT ČR „Zvyšování kvality vzdělávání na FF UK prostřednictvím rozvoje spolupráce s výzkumnými pracovišti Akademie věd ČR“, na který bych rád navázal i v dalších letech.

 

Projektová činnost a výzkumné aktivity

Při hodnocení uplynulého funkčního období považuji za veskrze pozitivní skutečnost, že vedle integrujících odborných témat a projektů pokračovalo vlastní vědecko-výzkumné profilování dílčích seminářů (Seminář baltistiky, Seminář rusistiky, Seminář ukrajinistiky), konstituovaných společně s osamostatněním ústavu v únoru roku 2011. Seminář rusistiky ÚVES FF UK se v jazykové oblasti zaměřuje především na sociolingvistiku, synchronní a korpusovou lingvistiku. V oblasti historie Ruska je výzkum zaměřen na filozofické a politické myšlení s akcentem na období Moskevské Rusi a petrovského Ruska, na studium ruských náboženských reálií včetně současné náboženské situace a výzkum dějin a kultury 20. století. Badatelskou základnou Semináře baltistiky ÚVES FF UK zůstává tradiční problematika baltoslovanských vztahů, která zahrnuje jak rovinu diachronní lingvistiky s přesahem do baltoslovanské etnogeneze, tak oblast pozdějších vědeckých a kulturních, zejména literárních vztahů. Seminář ukrajinistiky ÚVES FF UK se orientuje na výzkum ukrajinské literatury 19. a 20. století, na oblast česko-ukrajinských vztahů souvisejících s působením početné ukrajinské emigrace v meziválečném Československu a dále na studium synchronní ukrajinštiny ve srovnávacím ukrajinsko-českém (případně i ruském) kontextu.

Za významný faktor ve vědeckém rozvoji ústavu v uplynulém funkční období pokládám fakt, že zhruba třetina jeho interních zaměstnanců se aktivně zapojila do řešení vnitřních výzkumných záměrů PRVOUK – P10 – Lingvistika a PRVOUK – P12 – Historie v interdisciplinární perspektivě. V minulých letech došlo rovněž ke zvýšení publikačního výkonu Ústavu východoevropských studií FF UK vyjádřeného body RIV. Údaje zadané do databáze OBD za rok 2013 a částečně 2014 ukazují větší zastoupení monografických výstupů. Za problematické v dané oblasti však považuji značně nerovnoměrné publikační výsledky mezi jednotlivými zaměstnanci ústavu se stejným rozsahem interního úvazku
a funkčním zařazením.

Konkrétním výsledkem hledání integrujícího vědeckého projektu v rámci ústavu se stalo založení vlastního recenzovaného odborného periodika Oriens Aliter (Časopis pro kulturu a dějiny střední a východní Evropy) ve spolupráci s Katedrou středoevropských studií FF UK a Přikarpatskou národní univerzitou Vasyla Stefanyka (Ivano-Frankivsk). Hlavní cíl časopisu spočívá v poskytnutí platformy pro prezentaci výsledků nejaktuálnějších kulturologických a historických bádání o střední a východní Evropě určených odborné veřejnosti i širší čtenářské obci a pro jejich konfrontaci v mezinárodním měřítku (stránka časopisu: http://oa.ff.cuni.cz/). V prvních měsících roku 2014 se podařilo uzavřít smlouvu s vedením zahraniční partnerské univerzity o společném financování nákladů na tisk, zformovat výkonnou i reprezentativní mezinárodní vědeckou redakci. V současné době probíhá příprava vydání prvních dvou čísel.

Při zhodnocení aktivit pracoviště směrem k širší odborné i laické veřejnosti v minulých letech mohu konstatovat, že Ústav východoevropských studií FF UK v souladu se svou personální kapacitou a prostorově-technickým zázemím plnil předpokládanou roli při popularizaci kulturního dědictví východní Evropy i výsledků vlastní vědecké činnosti formou otevřených přednášek, překladů beletrie, pořádáním veřejných diskuzí
a výstav a v neposlední řadě zvýšenou spoluprací s médii. Podrobný přehled významných aktivit pracoviště od roku 2007 je dostupný na internetové stránce ústavu: http://uves.ff.cuni.cz/node/171.

V souladu s cíli předešlé koncepce převzalo vedení ústavu plnou záštitu nad organizací mezinárodní Konference mladých slavistů, konané každoročně od roku 2005. Konference se v uplynulých letech stala jedním z profilujících projektů pracoviště s vlastní publikační řadou i mnoha relevantními domácími a zahraničními ohlasy (více o projektu: http://www.slavkonf.com/). Dlouhodobý cíl konferenčních jednání spočívá v hledání nové tváře pražské slavistiky a jejím zapojení do mezinárodního vědeckého kontextu. Za důležitý považuji fakt, že organizace sympozia spojuje studenty různých forem studia (bakalářské, magisterské a doktorské studium) napříč jednotlivými slavistickými obory. Mladí odborníci mají možnost seznámit se s výsledky bádání svých kolegů z FF UK i z externích pracovišť a navázat nové kontakty. V letech 2012
a 2013 proběhl osmý a devátý konferenční ročník (1.–2.11.2012, 24.–25.2013) a byly vydány recenzované kolektivní publikace sedmého a osmého ročníku Prolínání slovanských prostředí (2012) a Slovanský svět: známý či neznámý? (2013). V současné době se nachází ve fázi předtiskových úprav publikační výstup devátého ročníku Slované mezi tradicí a modernitou a připravuje se konání již desátého ročníku s obecným názvem Křižovatky Slovanů v termínu 6.–7.11.2014.

Vážené kolegyně a kolegové, členové Ústavu východoevropských studií, už podruhé Vám z pozice ředitele nabízím koncepci rozvoje pracoviště. Časový horizont tříletého mandátu, s nímž je text psán, představuje jen malý výsek v neobyčejně bohaté a zároveň zavazující tradici fakultní slavistiky a baltistiky a tvoří jednu z četných etap ne vždy snadného vývoje naší základní součásti. Zároveň v současném nejistém světě a rychle se měnícím společenském prostředí mohou i tři roky přinést výzvy, které nelze předjímat ani v sebepodrobnějším a sebepreciznějším programu. S vědomím dosavadní zkušenosti s vedením pracoviště a se spoluprací s Vámi věřím, že náš ústav má potenciál
i nadále fungovat jako přitažlivá a obohacující vzdělávací instituce pro své stávající i budoucí studenty a zároveň obhájit své postavení jednoho z respektovaných center vědeckého bádání v českém i mezinárodním kontextu. Obracím se na Vás s žádostí o podporu předložené koncepce s příslibem, že ve svém dalším funkčním období hodlám navázat nejen na vědecké a pedagogické směřování pracoviště, ale pokračovat v dosavadní otevřené vnitřní diskuzi a vstřícné komunikaci ohledně všech zásadních rozhodnutí.

 

Koncepce ve formátu PDF ke stažení zde.

Úvod > O ústavu > Koncepce