Koncepce

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2018–2020

 

 

PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

 

 

Koncepce rozvoje Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2018–2020 (ÚVES FF UK) bude v hlavních rysech sledovat kontinuitu cílů a vývoje pracoviště v širší perspektivě od reformy slavistiky a baltistiky v březnu 2006, v užší perspektivě pak od samostatného působení ÚVES od února 2011. Celkově lze konstatovat, že ÚVES procházel v posledních více než deseti letech velmi úspěšnou transformací, díky níž se podařilo vybudovat základy studia, založené na akreditacích dvou doplňujících se oborů – areálově pojatého oboru Východoevropská studia a filologicky pojatého oboru Ruský jazyk a literatura. O úspěchu této koncepce a strategii propagace svědčí i to, že oba obory zaznamenaly v době obecného poklesu zájmu uchazečů o studium na Filozofické fakultě vzestupný počet zájemců o studium obou oborů. Za velmi pozitivní rys vývoje posledních dvanácti let lze považovat též personální stabilizaci ústavu, která vyšla vstříc zejména potřebám výuky na ÚVES. Neméně důležité byly též aktivity členů ústavu v budování kontaktů s domácími institucemi. Za nejvýznamnější lze považovat velmi úzkou a tradiční spolupráci s kolegy ze Slovanského ústavu AVČR, v.v.i. (SLU),[1] z Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Ostravské univerzity a se slavistickými pracovišti na FF UK. V posledních dvou letech se rozvíjela spolupráce i s dalšími pracovišti FF UK v rámci Institutu pro studium strategických regionů /ISSR/ či s kolegy z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Velmi významnou součástí aktivit ÚVES jsou i rozvíjející se vztahy se zahraničními institucemi a kolegy – ústav se může opírat o spolupráci s významnými pracovišti a odborníky ve všech důležitých státech východní a střední Evropy;[2] v posledních letech začal budovat i důležité kontakty s kolegy ze západních univerzit.[3] V následujících letech se jako klíčový projekt ÚVES jeví spolupráce s Fondem Borise Němcova, jež probíhala v posledním roce (2016/17), a vznik Akademického centra Borise Němcova pro studium Ruska. V neposlední řadě musím ocenit i vynikající práci se studenty ÚVES, kteří patří na Filozofické fakultě k těm nejaktivnějším (například projekt Encyklopedie migrace a další aktivity Východoevropského klubu). Podpora a rozvoj jejich aktivit patří k základním bodům této koncepce.

 

Ačkoli ÚVES dle mého soudu náleží ke stabilizovaným, svébytným a plně samostatným základním součástem Filozofické fakulty UK, nelze opominout i některé významné limity a problémy, na jejichž řešení klade tato koncepce důraz. Jedná se zejména o oblast rozvoje vědecké činnosti ústavu, jež byla ve srovnání s ostatními ústavy Filozofické fakulty spíše podprůměrná. V souladu s nově připravovaným a diskutovaným Kariérním a atestačním řádem Filozofické fakulty UK předpokládám zavedení zásadních kroků k tomu, aby byl ÚVES v této důležité oblasti konkurenceschopný. V souvislosti s podporou vědecké činnosti považuji též za velmi důležitou diskusi s vedením dalších dvou slavistických pracovišť (Katedra jihoslovanských a balkanistických studií /KJBS/, Katedra středoevropských studií /KSES/) a oborovými radami obou oborů doktorského studia (Slovanské literatury a Slovanské filologie), jež by měly vést k vyšší efektivitě a vědecké aktivitě doktorandů. Jednou ze slabostí současného fungování ÚVES se jeví též skutečnost, že na rozdíl od vzrůstajícího zájmu o ruštinu a ruskou kulturu se nedaří zaujmout více uchazečů ke studiu ukrajinštiny a baltských jazyků. Součástí této koncepce musí být tedy i hledání cest, jak ještě více toto studium zatraktivnit.

 

Oblast personálního rozvoje

 

Pod vedením stávajícího ředitele ústavu, PhDr. Marka Příhody, Ph.D., proběhla, jak jsem již konstatoval, úspěšná a střízlivá personální obměna pracoviště, zohledňující potřeby výuky ÚVES, která vedla k jeho celkové stabilizaci. V současnosti ústav disponuje 15 zaměstnanci, z nichž pracují 2 na poloviční úvazek (při přepočtu na úvazky má ústav k dispozici 14 úvazků, z toho 1 úvazek/lektorát je plně hrazen lotyšskou stranou). Základní součást je rozdělena do tří seminářů:

 

1) Seminář rusistiky (funkční zařazení: 3 docenti, 5 odborných asistentů)

2) Seminář ukrajinistiky a slavistiky (funkční zařazení: 2 odborní asistenti, 1 lektor)

3) Seminář baltistiky (funkční zařazení: 1 docent, 1 odborný asistent, 2 lektoři)

 

Současnou výši úvazků považuji v minimalistické verzi za dostačující. V případě uvažované akreditace kavkazských studií v rámci magisterského studia oboru Východoevropská studia (viz bod Rozvoj pedagogické činnosti) by bylo nezbytné otevřít jedno funkční místo docenta (ostatní pedagogové, kteří v posledních letech vyučují kavkazské jazyky a další předměty, jsou již dnes placeni z externích zdrojů, které se předpokládají i v budoucnu). Značné požadavky a rostoucí zájem studentů o jazykové kurzy ruského jazyka, zvláště po předpokládaném schválení akreditace učitelského oboru Ruština pro střední školy, vedou k úvahám o potřebě vytvořit jedno funkční místo rusisty-lingvisty, případně lektora, což by bylo ale možné jen v případě navýšení rozpočtu ze strany vedení fakulty. Současný stav a plná vytíženost vyučujících ruského jazyka brání otevírat nové kurzy, po nichž je poptávka nejen mezi studenty ÚVES, ale i studenty jiných kateder a fakult.

 

Vzhledem k rozpočtovým možnostem ústavu, jenž se stále potýká se značným rozpočtovým propadem základního balíčku z roku 2014 (o 23.2 %), který se navzdory jistým pozitivním finančním kompenzacím vedení fakulty nepodařilo stále ani zdaleka vyrovnat, nepředpokládám otevření nových funkčních míst, pokud by nedošlo ze strany vedení fakulty k navýšení základního balíčku, jenž by nová funkční místa plně pokrýval. Kromě snahy přesvědčit vedení fakulty, aby finančně činnost ústavu podpořilo navýšením základního balíčku, budeme hledat možnosti jak zajistit finanční zdroje i jinými cestami (vědecká a grantová činnost – viz bod Rozvoj vědecké činnosti; další možností je jednání s velvyslanectvími a jinými institucemi, jež mohou mít zájem finančně podpořit pedagogickou a vědeckou činnost ústavu – například prostřednictvím projektů Centra Borise Němcova pro studium Ruska). Jakékoli navýšení finančních zdrojů ÚVES kromě jasně účelově určených prostředků bude směřovat k navýšení platů současných zaměstnanců. K základním prioritám ústavu bude náležet snaha najít nové zdroje, například prostřednictvím vyšší vědecké aktivity zaměstnanců ústavu. Nízké finanční ohodnocení jednotlivých členů ústavu, z nichž drtivá většina dosahuje jen na minimální tabulkové mzdy a je tudíž závislá i na jiných zdrojích příjmu, nepřispívá v žádném ohledu k rozvoji ústavu (zejména vědecké excelenci, která je jedním z hlavních cílů této koncepce). Nelze ale předpokládat, že tyto zdroje budou mezi zaměstnance rozdělovány plošně, naopak jimi budou motivováni ti, kteří se o ně zaslouží a kteří pro ústav dělají něco navíc. Součástí této strategie bude i hledání možností jak snížit výukové povinnosti jednotlivých vyučujících (například otevírání některých předmětů jednou za dva roky, částečné zapojování doktorandů do výuky,  spolupráce na výuce s dalšími ústavy FF UK či pracovišti UK, například s kolegy z FSV UK). Případná nutnost vyučovat nové kurzy bude řešena uzavíráním smluv na dobu určitou s lektory či dohodou o provedení práce.

 

ÚVES patří k stabilizovaným a personálně plně funkčním pracovištím. V posledních 12 letech procházel značnou personální obměnou, jež do jeho řad přiváděla spíše mladší zaměstnance s potenciálem vědeckého růstu, který se v současnosti začíná naplňovat. Došlo k úspěšné generační obměně pracoviště, kdy vysoký věkový průměr nebyl kompenzován perspektivními pracovníky střední generace, namísto toho nastoupila generace mladší, která teprve získávala doktorské tituly a nyní dospěla k možnostem habilitace. ÚVES má proto také nízký průměrný věk pracovníků (okolo 40 let). Třebaže již dnes ÚVES disponuje potřebným počtem docentů, je žádoucí (spíše nutné!), aby se jejich počet během funkčního období 2018–2020 zvýšil. Předpokládám, že v následujících třech letech předloží své habilitační práce minimálně zástupci všech tří seminářů – rusistiky (dr. Marek Příhoda), ukrajinistiky a slavistiky (dr. Stanislav Tumis) a baltistiky (dr. Pavel Štoll). Během tohoto období budu vytvářet též předpoklady pro to, aby se i další mladší zaměstnanci ústavu vědecky rozvíjeli a mohli přistoupit k habilitačnímu řízení nejpozději v letech 2021–2023. Nanejvýš důležitou prioritou ÚVES je vytvořit podmínky k zahájení profesorského jmenovacího řízení některého z členů ústavu, když ne v tomto funkčním období, pak rozhodně v období následujícím, neboť ústav v současnosti funkčním profesorským místem nedisponuje, což považuji za velkou slabost. Pro naplnění výše zmíněných postupů budu s jednotlivými kandidáty hovořit o možnosti udělení tvůrčího volna či podpoře zahraničních pobytů.

 

Rozvoj pedagogické činnosti

 

V posledních více než deseti letech byly pod vedením stávajícího ředitele dr. Marka Příhody položeny fundamentální základy studia, založené na akreditaci areálově pojatého studia oboru Východoevropská studia (jednooborová a dvouoborová forma studia se čtyřmi stávajícími jazykovými specializacemi – litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) a v nedávných letech též na akreditaci filologicky pojatého studia Ruský jazyk a literatura. Struktura pracoviště je v souladu s výše zmíněnou koncepcí studia rozdělena do tří seminářů (viz výše). Vedení ústavu začalo také připravovat předpoklady pro možné budoucí vytvoření nového Semináře kavkazských studií (se třemi jazykovými specializacemi – arménština, ázerbájdžánština a gruzínština). V návaznosti na tyto aktivity budu podporovat plánované začlenění modulu kavkazských studií v rámci magisterského studia oboru Východoevropská studia při přípravě nových akreditací.

 

Platnost akreditací:

Filologie – Východoevropská studia, bc. – 1. 3. 2019

Filologie – Východoevropská studia, NMgr. – 31. 12. 2019

Filologie – Ruský jazyk a literatura, bc. – 31. 3. 2020

Filologie – Ruský jazyk a literatura, NMgr. – 31. 7. 2022

Filologie – Slovanské literatury, Ph.D. – 31. 12. 2024

Filologie – Slovanské filologie, Ph.D. – 31. 12. 2024

 

Vedle zmíněných platných akreditací považuji za významné dokončení akreditačního procesu bakalářského a magisterského studia učitelství ruštiny pro střední školy, která se připravuje v souladu s obecnými fakultními požadavky a ve spolupráci s dalšími fakultními pracovišti od června 2014. Při výuce budou nadále využívány všechny prvky, přispívající k oborové i výukové pestrosti studia, jako je rozšiřující se nabídka specializačních kurzů a volitelných seminářů, přednášky zahraničních hostujících profesorů, spolupráce s oborově blízkými základními součástmi FF UK (KJBS, KSES, Ústav české literatury a komparatistiky, Ústav obecné lingvistiky, Ústav světových dějin, Ústav translatologie atd.) a jiných fakult UK. V této souvislosti již proběhla jednání o možnosti společné výuky a přizpůsobování rozvrhů s některými z těchto pracovišť. Za velmi zásadní považuji též rozšířit nabídku kurzů vyučovaných v cizích jazycích, nejen pro zahraniční (většinou erasmovské studenty), ale též pro české posluchače. Při úpravě stávajících akreditací bych zejména v NMgr. velmi rád posílil seminární prvky výuky. Budeme i nadále přesvědčovat studenty, aby využili velké množství příležitostí k studijním pobytům na univerzitách ve východní i v západní Evropě.

 

Za velmi zásadní bod koncepce považuji zkvalitnění doktorského studia, které je realizováno ve spolupráci s dalšími dvěma slavistickými pracovišti (KJBS, KSES). Fungování doktorského studia v posledních letech vykazovalo z hlediska ÚVES určité problémy, jež byly částečně dané malým počtem absolventů přicházejících do doktorského studia z magisterských programů ústavu. ÚVES se mohl pochlubit jen malým počtem absolventů doktorského studia, ale mnozí studenti se ani nijak výrazněji nezapojovali do činnosti ústavu (výuková činnost, vědecké výstupy, pomoc s organizací ústavu). Až v poslední době se situace alespoň částečně začala měnit k lepšímu, což je spojené i s nástupem absolventů srostlých s ÚVES do doktorského studia. O problémech doktorského studia a možnostech jeho zkvalitnění bych rád zahájil koncepční debatu s vedoucími obou dalších slavistických pracovišť, předsedy a členy oborových rad, ale také se školiteli doktorandů a samotnými studenty doktorského studia. Z této debaty by měly vyplynout základní požadavky na působení doktoranda na jednotlivých ústavech (jeho vědecký a pedagogický přínos pro jednotlivé ústavy) a na školitele, potažmo ústavy (v čem mohou doktorandům v jejich studiu pomoci). Osobně se budu zasazovat zejména o to, aby studenti doktorského studia efektivně využívali nemalých finančních prostředků, které v současnosti směřují na podporu vědeckých aktivit doktorandů, a o jejich pedagogické působení. K vyšší efektivitě doktorského studia bych rád využil aktivit jednotlivých vědeckých skupin v rámci ISSR (Skupina pro výzkum paměti na semiperiferiích Evropy) a dalších výzkumných center FF UK, do nichž se již ÚVES aktivně zapojil (více viz bod Rozvoj vědecké činnosti).

 

Ačkoli ústav neměl v posledních několika letech nouzi o zájemce o studium, což se projevilo rostoucím počtem přihlášek ke studiu, neznamená to, že by v tomto ohledu bylo vše ideální a nebyl zde prostor ke zlepšením. I když mnohé z problémů jsou na základě našich analýz obecné v podstatě pro všechny základní součásti FF UK, rád bych otevřel debatu, která by měla za cíl najít způsoby, jak tyto problémy co nejvíce minimalizovat. Ke specifickým problémům ÚVES patří fakt, že nemáme nouzi o uchazeče se zájmem o studium ruského jazyka a ruské kultury, zatímco o studium ukrajinštiny a baltských jazyků a jejich kultur je zájem relativně nízký. Ze všech těchto důvodů je nezbytně nutné nadále pokračovat v propagaci nabízených oborů. Budeme navazovat na všechny úspěšné formy propagace (v rámci dne otevřených dveří, spolupráce s ÚJOP, aktivity našich studentů, popularizující obor, například prostřednictvím Encyklopedie migrace, časopisu Navýchod, Východoevropského klubu a dalších). Uvažuje se i o dalších propagačních možnostech ve spolupráci s našimi studenty a absolventy (nabízí se například možnost prezentace oborů na vytipovaných gymnáziích a středních školách, spolupráce s ambasádami, s českými centry na Ukrajině, která by mohla napomoci k přípravě dalších schopných ukrajinských studentů na přijímací zkoušky, či s Integračním centrem pro cizince v ČR a Integračním centrem Praha). Z analýz ÚVES též vyplývá, že dochází k poměrně značnému úbytku studentů v průběhu studia, přičemž zásadní redukce přichází většinou v prvním ročníku, kdy se mnozí ze studentů rozhodnou v dalším studiu nepokračovat, nebo nejsou schopni splnit své studijní povinnosti. Rád bych otevřel debatu o důvodech úbytku studentů, které by měly být hlouběji analyzovány, a mělo by se zjistit, zda nelze udělat více, aby alespoň někteří z nich dále ve studiu pokračovali.

 

Rozvoj vědecké činnosti

 

Z analýzy fungování ÚVES vychází oblast vědecké činnosti navzdory jistým zlepšením v posledních dvou letech jako nejslabší článek. Za klíčové důvody tohoto stavu považuji několik skutečností: vedení ústavu čelilo v posledních 10 letech nutnosti budovat ústav v řadě důležitých aspektů do jisté míry od základu a soustředilo se tak pochopitelně na jiné priority (akreditace, personální obměna a omlazení pracoviště atd.), relativní izolace ústavu i jednotlivých badatelů v rámci struktury FF UK, naprosto nedostatečné finanční ohodnocení drtivé většiny členů ústavu, které je nutí hledat další zdroje příjmů jinde a brání jim tak věnovat se kromě výuky plně vědeckým aktivitám (situace většiny z nich se navíc radikálně zhoršila po značném rozpočtovém propadu základního balíčku v roce 2014, viz bod Oblast personálního rozvoje). Vědecká činnost zaměstnanců FF UK se dostává stále více do popředí na žebříčku důležitosti, o čemž svědčí i základní myšlenky diskutovaného Kariérního a atestačního řádu, i současné vládní strategie vůči univerzitám. K lepším vědeckým výsledkům ÚVES může napomoci odstranění výše zmíněných negativních příčin tohoto stavu. První z nich je již bezpředmětná, neboť dosavadnímu vedení ÚVES se podařilo vybudovat po všech stránkách plně funkční pracoviště, které nyní může soustředit pozornost k vědeckým aktivitám, jež budou patřit k prioritám této koncepce. Velmi kvituji, že k odstranění izolace jednotlivých ústavů a badatelů velmi výrazně pomáhá strategie současného vedení FF UK při vytváření výzkumných center a snahy propojit různá pracoviště a badatele ke spolupráci, na čemž se ÚVES snažil v posledním roce participovat. Možnosti takové spolupráce chceme v dalších letech rozvíjet. K finanční situaci ústavu jsem se již vyjádřil v bodu Oblast personálního rozvoje. Jsem připraven využít jakékoli příležitosti k navýšení platů zaměstnanců ÚVES, zároveň je chci motivovat k vyšší vědecké aktivitě garancí toho, že co do rozpočtu ústavu přinesou svou vědeckou činností, se z velké části projeví v jejich platech (odměňovat však nehodlám jen za vědeckou činnost, ale za jakoukoliv jinou nadstandardní činnost ve prospěch ústavu).

 

Mám-li být zcela konkrétní, považuji za důležité, že 9 z 15 zaměstnanců ÚVES participuje ve dvou programech Progres – konkrétně „Místa střetávání: Strategické regiony mezi Evropou, Severní Afrikou a Asií“ pod vedením doc. Daniela Berounského a „Jazyk v proměnách času, místa a kultury“ pod vedením doc. Petra Čermáka. Budu motivovat členy jednotlivých Progresů, aby využívali této příležitost k rozvoji všech výzkumných aktivit, zejména těch, jež budou mít mezinárodní rozměr (účast na vědeckých konferencích v zahraničí, publikování výsledků práce v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech). Současné badatele ÚVES z programů Progres budu povzbuzovat k vědecké aktivitě, která by měla zajistit, že zůstanou součástí týmů Progres, a zároveň podněcovat i zbylé zaměstnance ÚVES k takové vědecké činnosti, jež by jim pomohla stát se součástí některého z týmů Progres.

 

Další významnou příležitost vymanit se z vědecké izolace nabízí strategie současného vedení FF UK při zakládání výzkumných center. V rámci ISSR vznikly dvě skupiny (Skupina pro výzkum kolektivní paměti na semiperiferiích Evropy a Skupina pro výzkum studené války), do jejichž činnosti se začlenili i zaměstnanci a studenti z ÚVES. Členové ÚVES (někteří juniorští badatelé, doktorandi a magistři) se výrazně angažují zejména ve Skupině pro výzkum kolektivní paměti na semiperiferiích Evropy, která se ve spolupráci s badateli z Fakulty sociálních věd pod vedením dr. Kateřiny Králové podílela na přípravě několika workshopů za účasti významných zahraničních vědců. Skupina hodlá nadále pokračovat ve spolupráci na přípravě vědeckých konferencí a workshopů napříč univerzitními pracovišti (zejména ve spolupráci s FSV) a zároveň zaměřit pozornost na praktickou přípravu vědecké dráhy doktorandů a mladých badatelů ÚVES. Bude též využívat jakýchkoli grantových příležitostí typu UNCE a jiných, organizovaných napříč jednotlivými fakultními a univerzitními pracovišti, k získání nutných finančních prostředků. Pro badatele ÚVES, kteří se soustřeďují na zkoumání strategických regionů, považuji za klíčové napojení na ústavy a badatele spojené v rámci ISSR a Progresu „Místa střetávání“, jež vytvářejí předpoklady k formování a badatelské spolupráci napříč ústavy, což bylo dosud jen velmi složité. Předpokládám, že významnou součástí těchto vědeckých aktivit se stane také plánované Akademické centrum Borise Němcova pro studium Ruska, jež má být založeno v prosinci 2017. V kontextu všech výše uvedených projektů hodlám hovořit též s lingvisty ÚVES o možnosti vytvoření podobně koncipované badatelské skupiny v rámci Centra pro studium a společnost a k jejich integraci do tohoto výzkumného centra. Budu též podporovat prohloubení úzké spolupráce rusistických doktorandů a zaměstnanců ÚVES na vědeckých projektech prof. PhDr. Hany Gladkové, CSc. (v současnosti se někteří z nich podílí na projektu NAKI). Ve spolupráci s vedoucími semináře rusistiky doc. Dr. phil. Markusem Gigerem a členy dalších fakultních i mimofakultních pražských pracovišť bych rád otevřel debatu o tom, jak by se značka „slavistiky“ spojená úzce s Prahou (zejména ve vnímání u východních a jižních Slovanů) dala ještě lépe využívat. V souvislosti s vědeckými aktivitami ÚVES bych rád otevřel i věcnou diskusi nad možností najít společné (zastřešující) vědecké téma, jež by podpořilo týmovou vědeckou práci ústavu.

 

V časovém horizontu dvou let budu vyžadovat minimální příspěvek každého zaměstnance v RIV (toto minimum bude dohodnuto při společné diskusi členů ústavu a při hodnocení budu uplatňovat nikoli plošný, ale individuální přístup). Budu motivovat badatele na ÚVES k publikacím v excelentních českých a zejména zahraničních časopisech (WoS, Scopus či ERIH+) a monografií. Byl bych rád, kdyby si zaměstnanci ústavu uvědomili, že velmi záleží na tom, v jakých periodicích publikují svůj výzkum a na jaké konference jezdí. Z tohoto důvodu bych rád jmenoval jednoho člena ÚVES, který by měl na starosti vědeckou agendu ústavu a pomáhal ostatním ve spolupráci s SVI hledat efektivní možnosti publikační činnosti a vědeckého rozvoje (k navazování a rozvoji zahraničních kontaktů by mělo být ve vyšší míře využíváno i možností v rámci programů ERASMUS či mezifakultních a meziuniverzitních smluv). Kromě jiného budu podporovat aktivity směřující k rozvoji dalších významných kontaktů s vědci ve východní Evropě a na Západě (byl bych rád, kdyby se podařil navázat kontakt s univerzitami a vědeckými Centry zabývajícími se východní Evropou ve větší míře také v západní Evropě a ve Spojených státech a v Kanadě; ve spolupráci s vedením ISSR a kolegy z FSV bych rád podpořil spolupráci s prestižními pracovišti typu School of Slavonic and East European Studies, University College of London), podávání grantů atd. Podpora všech těchto aktivit se nebude týkat jen zaměstnanců ústavu, ale též doktorandů, kteří by měli část svého studia strávit v zahraničí. V závislosti na finančních zdrojích a jiných možnostech budu hledat cestu, jak přitáhnout alespoň na omezenou dobu na ÚVES kvalitní zahraniční doktorandy.

 

Výhled dalších oblastí rozvoje základní součásti

 

Kromě výše zmíněných priorit rozvoje ÚVES bych rád nadále podporoval některé další tradiční projekty pracoviště. Patří k nim podpora budoucích ročníků Konference mladých slavistů, která se stala profilujícím projektem pracoviště s vlastní publikační řadou. Dále se jedná o snahu udržet odborný časopis Oriens Aliter, vycházející ve spolupráci s Přikarpatskou národní univerzitou Vasyla Stefanyka v Ivano-Frankivsku. Periodikum by mělo být posíleno o nové redaktory, kteří by se v co nejbližší době pokusili o jeho zařazení do databáze ERIH+. Budu též podporovat všechny aktivity sloužící k propagaci oborů ÚVES, studentské aktivity (Encyklopedie migrace, Východoevropský klub, časopis Navýchod) a další. V řízení ústavu hodlám úzce spolupracovat s vedoucími tří seminářů a svým zástupcem, jímž hodlám jmenovat dr. Marka Příhodu. Jeho zkušenosti s řízením ústavu považuji za naprosto zásadní. Kromě toho zvažuji ještě jmenování druhého zástupce, jehož agenda by byla svázána zejména s podporou vědeckých aktivit ÚVES.

 

 

 

 

V Liberci 15. srpna 2017                                                                                                                                                                                       PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

Koncepce ve formátu PDF ke stažení zde.

————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–

[1] Spolupráci se SLU jako strategickým partnerem bych rád dále prohluboval i v návaznosti na smlouvu o realizaci doktorského studia v programu Slovanské filologie, jež byla podepsána v roce 2017.

[2] V pobaltských státech se řadí mezi nejvýznamnější partnery Lotyšská univerzita v Rize a Vilniuská univerzita, v Rusku a Bělorusku se jedná o Moskevskou státní univerzitu, Ruskou státní humanitní univerzitu v Moskvě, Sankt-Petěrburskou státní univerzitu a Běloruskou státní univerzitu v Minsku, na Ukrajině patří k nejdůležitějším pracovištím Kyjevská národní univerzita T. Ševčenka, Přikarpatská národní univerzita V. Stefanyka v Ivano-Frankivsku, Lvovská národní univerzita I. Franka, Národní univerzita J. Feďkovyče v Černovicích a mnohé další.

[3] Kontakty se zahraničními partnery jsou budovány zejména prostřednictvím meziuniverzitních a mezifakultních smluv, erasmovských výměnných pobytů a projektů. K nejvýznamnějším pracovištím v západní Evropě, s nimiž ÚVES spolupracuje, patří Lundská univerzita, německé univerzity v Heidelbergu, v Tübingenu, v Pasově a ve Frankfurtu nad Odrou, dále Jagelonská univerzita v Krakově, Univerzita Komenského v Bratislavě a mnohé další.

Úvod > O ústavu > Koncepce