Východoevropská studia – navazující magisterské studium

Průběh přijímacího řízení (Mgr.) – Východoevropská studia

 

Každý uchazeč dostane celkem tři otázky ověřující znalost 1) jednoho areálového (profilového) jazyka nejméně na stupni B2 (podle standardů Evropského referenčního rámce pro jazyky), 2) dějin východní Evropy, 3) literárního a kulturního vývoje východní Evropy. Okruhy všech otázek budou vycházet ze seznamu četby, který uchazeč při ústní přijímací zkoušce předloží a kde vedle vybraných položek ze seznamu doporučené studijní literatury uvede všechny další přečtené publikace (odborné i beletrii) vztahující se k regionu východní Evropy.

V rámci přijímací zkoušky každý uchazeč sdělí volbu jednoho ze tří nabízených profilových modulů studia (lingvistický–slavistika, lingvistický–baltistika, literárněvědný a historický).

Příklady otázek k ústní zkoušce:

 

I. Areálový (profilový) jazyk nejméně na stupni B2 (podle standardů Evropského referenčního rámce pro jazyky):

každému uchazeči bude zadáno běžné konverzační téma ověřující vyjadřovací schopnosti a slovní zásobu odpovídající stupni B2 (podle standardů Evropského referenčního rámce pro jazyky)

příklady konverzačních témat:
  1. Seznámení, zdvořilostní fráze, národnostní příslušnost, státy a kontinenty, studium jazyků.
  2. Práce a zaměstnání, osobní údaje, životopis.
  3. Návštěva v rodině, rodinné vztahy, blahopřání.
  4. Dům a byt.
  5. Denní režim, činnosti v jednotlivých fázích dne.
  6. Cestování a doprava.
  7. Stravování, potraviny.
  8. Oděvy, oděvní doplňky, dárky aj. zboží, nákupy.
  9. Telekomunikační, bankovní aj. služby.
  10. Počasí, zdraví, zdravotnictví.
  11. Turistika, příroda.
  12. Historie, památky.
  13. Literatura a folklor, tisk, divadlo.
  14. Hudba, výtvarné umění.
  15. Sport, rekreace.
  16. Školství, věda.
  17. Město, obchod, průmysl.
  18. Venkov, zemědělství.
  19. Politika, společnost, náboženství.
  20. Stát, právo.

 

II. Dějiny východní Evropy

    1. Počátky formování kyjevského státu.
    2. Haličsko-volyňský stát a jeho význam ukrajinské historické tradici.
    3. Důsledky a projevy tatarské nadvlády nad Ruskem.
    4. Vznik a vzestup Moskevského knížectví.
    5. Proces sjednocování ruských zemí kolem Moskvy za vlády Ivana III. a Vasilije III.
    6. Vláda Ivana IV. – vnitřní a zahraniční politika.
    7. Vznik litevského státu a jeho vývoj do konce 14. století.
    8. Expanze Polska v prostoru východní Evropy a vznik polsko-litevského soustátí.
    9. Běloruské a ukrajinské země pod vládou Litvy a Polska.
    10. Vývoj levobřežní Ukrajiny v rámci moskevského státu.
    11. Osudy pravobřežní Ukrajiny od druhé poloviny 17. století do trojího dělení Polska.
    12. „Období zmatků“ po smrti Ivana IV.
    13. Stabilizace moskevského státu za vlády prvních Romanovců.
    14. Reformy Petra I. v ruských dějinách.
    15. Období palácových převratů po smrti Petra I.
    16. Budování impéria za vlády Kateřiny II.
    17. Ruské impérium za Napoleonských válek a období tzv. Svaté aliance.
    18. Povstání děkabristů.
    19. Vláda Mikuláše I. a Krymská válka.
    20. Reformy Alexandra II.
    21. Rok 1848 a jeho důsledky pro historický vývoj západní Ukrajiny.
    22. Politika Ruska na ukrajinském území v první polovině 19. století.
    23. Ukrajinské země pod vládou Ruska v druhé polovině 19. století.
    24. Historický vývoj Bukoviny a Podkarpatské Rusi 19. století.
    25. Národně emancipační procesy pobaltských zemí 19. století.
    26. Revoluce roku 1917.
    27. Sovětské Rusko Leninovy vlády.
    28. Zrod Stalinova totalitarismu.
    29. Období tání Nikity Chruščova.
    30. Brežněvova vláda kontextu dějin Sovětského svazu.
    31. Gorbačovovy reformy a rozpad Sovětského svazu.
    32. Ukrajina za druhé světové války a její vývoj po začlenění do Sovětského svazu.
    33. Vznik pobaltských států po první světové válce a jejich vývoj období mezi dvěma světovými válkami.
    34. Sovětská anexe pobaltských států.
    35. Obnovení samostatnosti pobaltských států a jejich transformace.
    36. Ruské impérium za první světové války.

 

III. Literární a kulturní vývoj východní Evropy

  1. Klasicismus v ruské literatuře.
  2. Žánrová struktura díla A. S. Puškina.
  3. Romantismus a realismus tvorbě N. V. Gogola.
  4. Představitelé ruské literární kritiky 19. století.
  5. N. S. Leskov.
  6. Tolstoj a Dostojevskij jako myslitelé.
  7. Tematická struktura ruského klasického románu.
  8. Ruská lyrika druhé poloviny 19. století.
  9. Ruské modernistické drama.
  10. Ruský symbolismus.
  11. Akméismus.
  12. Poetika futurismu.
  13. Kánon socialistického realismu.
  14. Neorealistické tendence v ruské próze.
  15. Básníci a prozaici porevoluční emigrace.
  16. Tvorba básníků generace šedesátých let.
  17. Lágrová tematika v ruské literatuře.
  18. Tvorba ruského disentu.
  19. Období perestrojky v ruské literatuře.
  20. Hlavní proudy současné ruské literatury.
  21. Litevský folklor.
  22. Lotyšský folklor.
  23. Literatura Litevského velkoknížectví.
  24. Úloha Malé Litvy v procesu formování litevské literatury.
  25. Hnutí ochranovských v Livonsku a jeho význam pro lotyšskou kulturu.
  26. Literatura litevského národního obrození.
  27. Mladolotyši, lotyšský vlastenecký romantismus.
  28. Počátky lotyšského realismu.
  29. Počátky moderny v díle J. Porukse a J. Rainise
  30. Meziválečná litevská moderna a avantgarda.
  31. Meziválečná lotyšská moderna a avantgarda.
  32. Překonávání kánonu socialistického realismu v litevské literatuře.
  33. Překonávání kánonu socialistického realismu v lotyšské literatuře.
  34. Prolamování tradice jako způsob jejího uchování v litevském exilu.
  35. Prolamování tradice jako způsob jejího uchování v lotyšském exilu.
  36. Počátky postmoderny v litevské literatuře.
  37. Počátky postmoderny v lotyšské literatuře.
  38. Specifika ukrajinského baroka.
  39. Role I. Kotljarevs’kého v ukrajinském literárním procesu.
  40. Ukrajinské romantické „školy“.
  41. Fenomén T. Ševčenka a proměny jeho role v ukrajinské kultuře.
  42. Moderní interpretace T. Ševčenka; překlady literární tvorby T. Ševčenka do češtiny.
  43. Česko-ukrajinské literární styky v 19. století.
  44. Ukrajinská realistická próza (tvorba nejvýraznějších představitelů).
  45. Základní tendence literárního procesu na konci 19. a v prvních dvou desetiletích 20. století.
  46. Vliv filozofie F. Nietzscheho na formování ukrajinské literatury prvních desetiletí 20. století.
  47. Charakteristika literární tvorby I. Franka.
  48. Proměny v zobrazování venkova v tvorbě V. Stefanyka a O. Kobyljans’ké.
  49. Proměny ženské postavy v tvorbě L. Ukrajinky a O. Kobyljans’ké.
  50. Základní tendence literárního procesu 20. let 20. století.
  51. Politika tzv. „ukrajinizace“; literární diskuze let 1925-28 a její průběh.
  52. Vývoj dramatu a divadla od 2. poloviny 19. století do poloviny 20. století.
  53. Charakteristika generace tzv. „šedesátníků“.
  54. Fenomén Bu-Ba-Bu a kontext vzniku tohoto literárního uskupení.
  55. Nejvýraznější představitelé současného ukrajinského literárního procesu.
  56. Překlady současné ukrajinské literatury do češtiny.
Úvod > Uchazeč > Průběh přijímacího řízení > Východoevropská studia – navazující magisterské studium