Studijní programy

Bakalářské studium

Východoevropská studia (VES)

Obor Východoevropská studia (VES) je v bakalářském stupni koncipován jako tříleté jednooborové a dvouoborové studium se zvoleným areálovým jazykem A (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) a s odborným zaměřením na geografický a geopolitický prostor, kulturní i společenský vývoj východní Evropy. Obor je profilován jako filologické studium v pojetí „Cizí jazyky, kultura živého jazyka a areálová studia“, tedy jako integrované studium, jehož přirozenými složkami jsou jazyk, literatura, historie a kulturně-společenský areálový kontext. Student si na začátku studia volí jeden jazyk z nabídky čtyř areálových jazyků A: litevština, lotyština, ruština, ukrajinština. Povinný studijní oborový základ je rozvíjen doporučenými oborovými volitelnými předměty, které rozšiřují vybranou specializaci (jazykovou a areálovou) v rámci studovaného oboru, a zároveň poskytují studentům možnost komparativního studia. Souhrn získaných vědomostí ve spojení s jazykovou kompetencí se studentům stává informační základnou pro snadnou orientaci v civilizačním dědictví areálu východní Evropy. Cílem studijního oboru je připravit odborníky s takovou jazykovou kompetencí, která jim umožní porozumět a analyzovat průběh a význam historického i současného kulturního a společensko-politického vývoje regionu východní Evropy.

Doporučené studijní plány – jednooborové a dvouoborové studium

Ruský jazyk a literatura (RJL)

Obor Ruský jazyk a literatura (RJL) je v bakalářském stupni koncipován jako studium národní filologie se všemi jejími tradičními složkami: jazyk, literatura, historie a kulturně-společenský kontext. Rozčlenění studia na teoretickou a praktickou část má za cíl poskytnout studentovi základní teoreticko-metodologické dovednosti ve všech složkách studia a motivovat studenta ve směru jeho budoucí profilace na jednu z dílčích oblastí jeho zájmu (profesní, vědecká) a připravit ho na další studium v navazujícím magisterském programu, resp. pro jeho uplatnění v praxi. Uchazeč při vstupu do studia prokazuje výchozí jazykovou kompetenci v ruštině odpovídající minimálně úrovni A2 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Obor se opírá o moderní pojetí jazykové průpravy v ruštině podle respektovaných standardů Evropského jazykového referenčního rámce (porozumění textu, zvládnutí písemného projevu, bezprostřední komunikační kompetence). Navržený studijní plán poskytuje možnost komplexního osvojení teoretických i praktických poznatků o studovaném regionu a vede studenta k získání praktické komunikativní kompetence a odborné orientace v podmínkách Ruska i ruskojazyčných zemí, což je klíčovým předpokladem pro jeho odborné uplatnění v praxi.

Doporučený studijní plán – jednooborové studium

Navazující magisterské studium

Východoevropská studia (VES)

Dvouleté magisterské jednooborové a dvouoborové studium oboru Východoevropská studia (VES) navazuje na tříleté bakalářské studium VES. Studijní obor je profilován jako filologické studium v pojetí „Cizí jazyky, kultura jazyka v synchronní i diachronní perspektivě a areálová studia“ se zvoleným areálovým jazykem A (litevština, lotyština, ruština, ukrajinština) a s odborným zaměřením na geografický, geopolitický prostor východní Evropy a její kulturně-společenský vývoj. Studijní obor je stejně jako bakalářský stupeň koncipován jako integrované studium, jehož přirozenými složkami jsou jazyk, literatura, historie a kulturně-společenský areálový kontext. Obor se dělí na blok předmětů společného základu a na tři základní moduly (lingvistický modul – slavistika, lingvistický modul – baltistika, literárněvědný a historický modul). Moduly mj. zahrnují předměty rozvíjející praktické jazykové kompetence studentů, cyklus přednášek o evropských a areálových kontextech literatur východní Evropy a lingvistické kurzy zaměřené na zkoumání příslušných jazyků v synchronní i diachronní perspektivě. Součástí jednooborového navazujícího magisterského studijního oboru VES je modul Další slovanský nebo baltský jazykjazyk B, který zahrnuje povinnou výuku dalšího areálového jazyka v rozsahu čtyř semestrů (výstupní jazyková kompetence studenta dalšího, resp. druhého areálového jazyka odpovídá úrovni B1 Evropského referenčního rámce pro jazyky). Povinné předměty jsou doplněny nabídkou oborových volitelných předmětů. Navazující magisterské studium studijního oboru VES je určeno nejen absolventům bakalářského studijního oboru Východoevropská studia, ale mohou ho studovat i zájemci, kteří ukončili jiné příbuzné bakalářské studijní obory nejen na UK v Praze, ale i dalších univerzitách. Podmínkou je znalost vybraného areálového jazyka (vstupní jazyková kompetence na stupni B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky) a prokázání podrobných znalostí společenských, politických, kulturních a historických reálií areálu východní Evropy.

Doporučený studijní plán – jednooborové studium a dvouoborové studium

Ruský jazyk a literatura (RJL)

Obor Ruský jazyk a literatura (RJL) je v navazujícím magisterském stupni profilován jako studium národní filologie se všemi jejími tradičními složkami: jazyk, literatura a kulturně-společenský kontext. Rozčlenění studijního plánu na teoretickou a praktickou část má za cíl poskytnout teoreticko-metodologické dovednosti ve všech složkách studia a motivovat studenta ve směru jeho budoucí profilace na jednu z dílčích oblastí jeho zájmu (profesní, vědecká) a připravit ho na případné další studium v doktorském programu, resp. pro jeho uplatnění v praxi. Uchazeč při vstupu do studia prokazuje výchozí jazykovou kompetenci v ruštině odpovídající minimálně úrovni C1 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Obor se opírá o moderní pojetí jazykové průpravy v ruštině podle respektovaných standardů Evropského jazykového referenčního rámce (rozvoj komunikačních a písemných kompetencí, práce s náročnými odbornými a literárními texty, překladatelství). Studijní plán poskytuje možnost komplexního osvojení teoretických i praktických poznatků o studovaném regionu a vede studenta k získání praktické komunikativní kompetence a odborné orientace na Rusko i ruskojazyčné země. Teoretický oborový základ studijního plánu tvoří filologicky orientované předměty z oblasti lingvistiky, literární vědy a kultury. Důkladné zvládnutí struktury ruského jazyka v synchronní i diachronní perspektivě garantují profilující přednášky z gramatiky ruštiny a blok diachronně koncipovaných předmětů zaměřených na staroslověnštinu, historickou mluvnici a vývoj ruštiny. Do povinných předmětů je rovněž zahrnuta problematika dialektologie ruštiny v širším východoslovanském kontextu. Praktické zvládnutí jazyka (včetně překladatelských dovedností) na požadované úrovni je garantováno v rámci předmětů praktické jazykové a překladatelské průpravy, jejichž náročnost zohledňuje předpokládanou výstupní jazykovou kompetenci absolventů odpovídající úrovni C2 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Filologickou složku navazujícího magisterského studijního oboru Ruský jazyk a literatura zaměřenou na studium ruské literatury tvoří povinné přednášky o dílčích etapách literárního vývoje Ruska od středověku po současnost v evropských souvislostech; mezi povinné předměty jsou rovněž zařazeny tři přednášky z duchovní kultury a dějin myšlení Ruska. Vedle povinných oborových předmětů studijní plán obsahuje nabídku tří specializačních modulů povinně volitelných seminářů tematicky zaměřených na tři profilové oblasti studia (jazyk, literatura, kultura a dějiny) posilující seminární praktickou složku studijního plánu.

Doporučený studijní plán – jednooborové studium

Magisterské studium

Východoevropská studia se specializací lithuanistika, lettonistika, rusistika, ukrajinistika (dobíhající studium). Obor není v současné době realizován.

 

Postgraduální studium

Slovanské filologie

Studium doktorského oboru Slovanské filologie se zaměřuje jednak konkrétně na jednotlivé slovanské filologie a jednak obecně na srovnávací slovanskou jazykovědu v synchronním či diachronním pohledu. Zahrnuje širší slavistický a obecně lingvistický (metodologický) základ. Vyžaduje zaměření doktorských projektů primárně na jeden z národních slovanských jazyků – bulharštinu, chorvatštinu, lužickou srbštinu, makedonštinu, polštinu, ruštinu, slovenštinu, slovinštinu, srbštinu, ukrajinštinu – nebo na paleoslavistiku či srovnávací nebo porovnávací slovanskou jazykovědu. Doktorandské projekty staví na výrazném areálovém, komparativním či typologickém pojetí se širším záběrem kulturně-historickým a sociálně-politickým. Srovnávací pohled je metodologickým základem všech doktorských projektů, za klíčový je považován kontext český. Stěžejním profilem oboru je sociolingvistika, a to v souladu se zaměřením vědeckého bádání učitelů, již se podílejí na studijním oboru slovanské filologie. Obor je akreditován v češtině, ačkoli se ve výuce uplatňují všechny slovanské jazyky.

Cílem doktorského studia v oboru Slovanské filologie je výchova mladých slavistů jako nezbytný předpoklad především pro vědecký rozvoj slavistiky jako vědního oboru v jeho jazykovědné a filologické části a jako studijních programů terciárního vzdělávání. Vzhledem k Univerzitě Karlově je pak cílem doktorského studia i podpora pevného personálního základu pro vývoj kvalitního centra pro studium slavistiky a baltistiky v České republice.

Doporučený studijní plán.

Slovanské literatury

Doktorský studijní obor Slovanské literatury se realizuje v rámci dvou specializací: a) srovnávací studium slovanských literatur jakožto určitého celku, nebo b) studium slovanských literatur určitého areálu v evropském kontextu.

Studium slovanských literatur mělo vždy interdisciplinární charakter a bylo chápáno jako komplexní zkoumání historického a kulturního stavu hluboce rozrůzněných slovanských etnik. Zasahovalo tudíž do řady oborů (filozofie, estetiky, teorie literatury, historické poetiky, literárněvědných metodologií, literární komparatistiky, dějin evropských i orientálních literatur, dějin slavistiky, kulturologie, religionistiky, obecných dějin aj.). Vzhledem k této šíři možných aspektů studia vyvstala zejména po rozpadu SSSR a jeho mocenské soustavy naléhavá potřeba formulovat poslání tradiční slavistiky novým způsobem. Tomuto cíli vycházejí vstříc tzv. areálová studia, jež směřují k postižení kulturní diferencovanosti slovanských etnik v rámci širších regionů, na jejichž vývoji a profilu se podílejí jak etnika slovanská, tak kultury neslovanských národů, jež jsou navzájem spjaty společnou historickou a kulturní zkušeností. Je tudíž třeba, aby byla překročena původní uzavřenost slavistiky v úzce filologickém pojetí. Vzájemnou komunikaci kultur uvnitř jednotlivých areálů je nutno otevírat širším kontextům, nejen slovanským, ale i baltským, balkánským, asijským a zvláště středoevropským, a zároveň uplatňovat zřetel k literaturám evropsko americké kulturní oblasti. Zkoumání literárních textů zůstává východiskem badatelského zájmu, výzkum jednotlivých slovanských literatur musí však probíhat na pozadí obecné literárně teoretické a kulturologické problematiky. Analytické i syntetizující zpracování tohoto materiálu přispívá k rozvoji nejen tradičních slavistických oborů, nýbrž i ke komparativnímu studiu literatur, k teorii literatury a přináší podněty tzv. kulturním studiím.

Doporučený studijní plán.

Úvod > Studium > Studijní programy